< Žalmy 103 >
1 Davidův. Dobrořeč duše má Hospodinu, a všecky vnitřnosti mé jménu svatému jeho.
Benedici il Signore, anima mia, quanto è in me benedica il suo santo nome. Di Davide.
2 Dobrořeč duše má Hospodinu, a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho,
Benedici il Signore, anima mia, non dimenticare tanti suoi benefici.
3 Kterýž odpouští tobě všecky nepravosti, kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé,
Egli perdona tutte le tue colpe, guarisce tutte le tue malattie;
4 Kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj, kterýž tě korunuje milosrdenstvím a mnohým slitováním,
salva dalla fossa la tua vita, ti corona di grazia e di misericordia;
5 Kterýž nasycuje dobrými věcmi ústa tvá, tak že se obnovuje jako orlice mladost tvá.
egli sazia di beni i tuoi giorni e tu rinnovi come aquila la tua giovinezza.
6 Činí, což spravedlivého jest, Hospodin, a soudy všechněm utištěným.
Il Signore agisce con giustizia e con diritto verso tutti gli oppressi.
7 Známé učinil Mojžíšovi cesty své, synům Izraelským skutky své.
Ha rivelato a Mosè le sue vie, ai figli d'Israele le sue opere.
8 Lítostivý a milostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a mnohého milosrdenství.
Buono e pietoso è il Signore, lento all'ira e grande nell'amore.
9 Nebudeť ustavičně žehrati, ani na věky hněvu držeti.
Egli non continua a contestare e non conserva per sempre il suo sdegno.
10 Ne podlé hříchů našich nakládá s námi, ani vedlé nepravostí našich odplacuje nám.
Non ci tratta secondo i nostri peccati, non ci ripaga secondo le nostre colpe.
11 Nebo jakož jsou vysoko nebesa nad zemí, tak jest vyvýšené milosrdenství jeho nad těmi, kteříž se ho bojí.
Come il cielo è alto sulla terra, così è grande la sua misericordia su quanti lo temono;
12 A jak daleko jest východ od západu, tak daleko vzdálil od nás přestoupení naše.
come dista l'oriente dall'occidente, così allontana da noi le nostre colpe.
13 Jakož se slitovává otec nad dítkami, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kteříž se ho bojí.
Come un padre ha pietà dei suoi figli, così il Signore ha pietà di quanti lo temono.
14 Onť zajisté zná slepení naše, v paměti má, že prach jsme.
Perché egli sa di che siamo plasmati, ricorda che noi siamo polvere.
15 Dnové člověka jsou jako tráva, a jako květ polní, tak kvete.
Come l'erba sono i giorni dell'uomo, come il fiore del campo, così egli fiorisce.
16 Jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho.
Lo investe il vento e più non esiste e il suo posto non lo riconosce.
17 Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi, kteříž se ho bojí, a spravedlnost jeho nad syny synů,
Ma la grazia del Signore è da sempre, dura in eterno per quanti lo temono; la sua giustizia per i figli dei figli,
18 Kteříž ostříhají smlouvy jeho, a pamatují na přikázaní jeho, aby je činili.
per quanti custodiscono la sua alleanza e ricordano di osservare i suoi precetti.
19 Hospodin na nebesích utvrdil trůn svůj, a kralování jeho nade vším panuje.
Il Signore ha stabilito nel cielo il suo trono e il suo regno abbraccia l'universo.
20 Dobrořečte Hospodinu andělé jeho, kteříž jste mocní v síle, a činíte slovo jeho, poslušní jsouc hlasu slova jeho.
Benedite il Signore, voi tutti suoi angeli, potenti esecutori dei suoi comandi, pronti alla voce della sua parola.
21 Dobrořečte Hospodinu všickni zástupové jeho, služebníci jeho, kteříž činíte vůli jeho.
Benedite il Signore, voi tutte, sue schiere, suoi ministri, che fate il suo volere.
22 Dobrořečte Hospodinu všickni skutkové jeho, na všech místech panování jeho. Dobrořeč duše má Hospodinu.
Benedite il Signore, voi tutte opere sue, in ogni luogo del suo dominio. Benedici il Signore, anima mia.