Žalmy 103
1 Davidův. Dobrořeč duše má Hospodinu, a všecky vnitřnosti mé jménu svatému jeho.
Ég vil lofa Guð af öllu hjarta.
2 Dobrořeč duše má Hospodinu, a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho,
Ég vil vegsama Drottin og minnast allra velgjörða hans við mig.
3 Kterýž odpouští tobě všecky nepravosti, kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé,
Hann fyrirgefur syndir mínar. Hann læknar mig.
4 Kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj, kterýž tě korunuje milosrdenstvím a mnohým slitováním,
Hann frelsar mig frá dauða. Hann umlykur mig náð og miskunn.
5 Kterýž nasycuje dobrými věcmi ústa tvá, tak že se obnovuje jako orlice mladost tvá.
Hann hleður á mig gjöfum! Hann endurnýjar lífsþrótt minn og gerir mig sterkan sem örn.
6 Činí, což spravedlivého jest, Hospodin, a soudy všechněm utištěným.
Hann réttir hlut þeirra sem misrétti þola.
7 Známé učinil Mojžíšovi cesty své, synům Izraelským skutky své.
Hann opinberaði Móse vilja sinn og hver hann væri og einnig þjóð sinni Ísrael.
8 Lítostivý a milostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a mnohého milosrdenství.
Hann er miskunnsamur og mildur við þá sem eiga það ekki skilið. Hann er seinn til reiði og fullur náðar og kærleika.
9 Nebudeť ustavičně žehrati, ani na věky hněvu držeti.
Hann er ekki langrækinn né eilíflega reiður.
10 Ne podlé hříchů našich nakládá s námi, ani vedlé nepravostí našich odplacuje nám.
Hann hefur ekki refsað okkur fyrir syndir okkar eins og sanngjarnt var
11 Nebo jakož jsou vysoko nebesa nad zemí, tak jest vyvýšené milosrdenství jeho nad těmi, kteříž se ho bojí.
því að miskunn hans við þá sem óttast hann og heiðra, er eins há og himinninn er yfir jörðinni.
12 A jak daleko jest východ od západu, tak daleko vzdálil od nás přestoupení naše.
Hann fleygði burt syndum okkar og það langt, já, eins langt og austrið er frá vestrinu!
13 Jakož se slitovává otec nad dítkami, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kteříž se ho bojí.
Eins og faðir miskunnar börnum sínum, eins hefur Drottinn miskunnað þeim sem óttast hann,
14 Onť zajisté zná slepení naše, v paměti má, že prach jsme.
því hann veit að við erum bara dauðlegir menn
15 Dnové člověka jsou jako tráva, a jako květ polní, tak kvete.
og að ævi okkar er stutt og líður hratt. Við erum eins og jurt sem vex og blómgast
16 Jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho.
en skrælnar fyrr en varir í brennheitum vindinum, deyr og gleymist.
17 Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi, kteříž se ho bojí, a spravedlnost jeho nad syny synů,
En miskunn Drottins endist að eilífu fyrir þá sem reiða sig á orð hans og óttast hann.
18 Kteříž ostříhají smlouvy jeho, a pamatují na přikázaní jeho, aby je činili.
Og hjálpræði hans nær til barnabarnanna ef við höldum sáttmála hans og hlýðum boðum hans.
19 Hospodin na nebesích utvrdil trůn svůj, a kralování jeho nade vším panuje.
Drottinn hefur reist sér hásæti á himnum og þaðan stjórnar hann heiminum.
20 Dobrořečte Hospodinu andělé jeho, kteříž jste mocní v síle, a činíte slovo jeho, poslušní jsouc hlasu slova jeho.
Lofið Drottin, þið voldugu englar sem framkvæmið skipanir hans og takið við fyrirmælum hans.
21 Dobrořečte Hospodinu všickni zástupové jeho, služebníci jeho, kteříž činíte vůli jeho.
Lofið Drottin, þið hersveitir englanna sem framfylgið vilja hans.
22 Dobrořečte Hospodinu všickni skutkové jeho, na všech místech panování jeho. Dobrořeč duše má Hospodinu.
Öll verk Drottins, um víða veröld, lofa hann! Einnig ég vil lofa hann!
