Žalmy 103
1 Davidův. Dobrořeč duše má Hospodinu, a všecky vnitřnosti mé jménu svatému jeho.
De David lui-même.
2 Dobrořeč duše má Hospodinu, a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho,
Bénis, mon âme, le Seigneur, et n’oublie point ses bienfaits.
3 Kterýž odpouští tobě všecky nepravosti, kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé,
C’est lui qui pardonne toutes tes iniquités; lui qui guérit toutes tes infirmités.
4 Kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj, kterýž tě korunuje milosrdenstvím a mnohým slitováním,
C’est lui qui rachète de la mort ta vie; qui te couronne de miséricorde et de bontés.
5 Kterýž nasycuje dobrými věcmi ústa tvá, tak že se obnovuje jako orlice mladost tvá.
C’est lui qui remplit de biens ton désir: ta jeunesse sera renouvelée comme celle de l’aigle.
6 Činí, což spravedlivého jest, Hospodin, a soudy všechněm utištěným.
Le Seigneur fait miséricorde et justice à tous ceux qui souffrent une injustice.
7 Známé učinil Mojžíšovi cesty své, synům Izraelským skutky své.
Il a fait connaître ses voies à Moïse, aux enfants d’Israël ses volontés.
8 Lítostivý a milostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a mnohého milosrdenství.
Compatissant et miséricordieux est le Seigneur; lent à punir et bien miséricordieux.
9 Nebudeť ustavičně žehrati, ani na věky hněvu držeti.
Il ne sera pas perpétuellement irrité; et éternellement il ne menacera pas.
10 Ne podlé hříchů našich nakládá s námi, ani vedlé nepravostí našich odplacuje nám.
Ce n’est pas selon nos péchés qu’il nous a traités; ni selon nos iniquités qu’il nous a rétribués.
11 Nebo jakož jsou vysoko nebesa nad zemí, tak jest vyvýšené milosrdenství jeho nad těmi, kteříž se ho bojí.
Puisque, selon la hauteur des cieux au-dessus de la terre, il a corroboré sa miséricorde sur ceux qui le craignent.
12 A jak daleko jest východ od západu, tak daleko vzdálil od nás přestoupení naše.
Autant est distant l’orient de l’occident, autant il a éloigné de nous nos iniquités.
13 Jakož se slitovává otec nad dítkami, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kteříž se ho bojí.
De même qu’un père s’attendrit sur ses enfants, de même le Seigneur a eu pitié de ceux qui le craignent;
14 Onť zajisté zná slepení naše, v paměti má, že prach jsme.
Parce que lui-même sait de quoi nous sommes formés. Il s’est souvenu que nous sommes poussière;
15 Dnové člověka jsou jako tráva, a jako květ polní, tak kvete.
Un homme, ses jours sont comme une herbe: comme une fleur des champs, ainsi il fleurira.
16 Jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho.
Parce qu’un souffle passera sur elle, et elle ne subsistera pas: et on ne connaîtra plus son lieu.
17 Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi, kteříž se ho bojí, a spravedlnost jeho nad syny synů,
Mais la miséricorde du Seigneur est de l’éternité et jusqu’à l’éternité sur ceux qui le craignent.
18 Kteříž ostříhají smlouvy jeho, a pamatují na přikázaní jeho, aby je činili.
Pour ceux qui gardent son alliance. Et se souviennent de ses commandements, pour les accomplir.
19 Hospodin na nebesích utvrdil trůn svůj, a kralování jeho nade vším panuje.
Le Seigneur dans le ciel a préparé son trône; et son empire dominera sur toutes choses.
20 Dobrořečte Hospodinu andělé jeho, kteříž jste mocní v síle, a činíte slovo jeho, poslušní jsouc hlasu slova jeho.
Bénissez le Seigneur, vous tous ses anges, puissants en force, accomplissant sa parole, pour obéir à la voix de ses ordres.
21 Dobrořečte Hospodinu všickni zástupové jeho, služebníci jeho, kteříž činíte vůli jeho.
Bénissez le Seigneur, vous toutes ses armées célestes; vous ses ministres, qui faites sa volonté.
22 Dobrořečte Hospodinu všickni skutkové jeho, na všech místech panování jeho. Dobrořeč duše má Hospodinu.
Bénissez le Seigneur, vous tous ses ouvrages, dans tous les lieux de sa domination: bénis, mon âme, le Seigneur.
