Žalmy 102
1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
Munyengetero womunhu anotambudzika. Paanenge aziya uye odurura kuchema kwake pamberi paJehovha. Inzwai munyengetero wangu, imi Jehovha; kuchemera kwangu rubatsiro ngakusvike kwamuri.
2 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
Regai kundivanzira chiso chenyu pandinenge ndichitambudzika. Rerekerai nzeve yenyu kwandiri; pandinokudanai, ndipindurei nokukurumidza.
3 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
Nokuti mazuva angu anopera soutsi; mapfupa angu anopisa samazimbe anopfuta.
4 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
Mwoyo wangu warohwa uye waoma souswa; ndinokanganwa kudya zvokudya zvangu.
5 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
Nokuda kwokugomera kwangu kukuru ndaonda zvokuti ganda rangu ranamatira pamapfupa.
6 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
Ndafanana nezizi romugwenga, sezizi riri pakati pamatongo.
7 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
Ndinovata ndakasvinura, ndava seshiri iri yoga pamusoro pedenga remba.
8 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
Zuva rose vavengi vangu vanondishungurudza; avo vanondipengera vanoshandisa zita rangu sechituko.
9 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
Nokuti ndinodya madota sechokudya changu, uye ndinovhenganisa zvokunwa zvangu nemisodzi,
10 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
nokuda kwehasha dzenyu huru, nokuti makandisimudza mukandikanda parutivi.
11 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
Mazuva angu akaita somumvuri wamadekwana; ndinosvava souswa.
12 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
Asi imi, iyemi Jehovha, munogara pachigaro choushe nokusingaperi; mukurumbira wenyu uripo kusvikira kuzvizvarwa zvose.
13 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
Imi muchasimuka mugonzwira Zioni tsitsi, nokuti ndiyo nguva yokurinzwira nyasha; nguva yakatarwa yasvika.
14 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
Nokuti matombo aro anokosha kuvaranda venyu; guruva raro chairo rinovaendesa kugomba.
15 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
Ndudzi dzichatya zita raJehovha, madzimambo ose enyika achatya kubwinya kwenyu.
16 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
Nokuti Jehovha achavakazve Zioni, agozviratidza pakubwinya kwake.
17 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
Achadavira minyengetero yavanotambura; haangazvidzi chikumbiro chavo.
18 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
Izvi ngazvinyorerwe zvizvarwa zvamangwana, kuti vanhu vasati vasikwa vagorumbidza Jehovha vachiti,
19 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
“Jehovha akatarira pasi ari panzvimbo yake tsvene yakakwirira, ari kudenga akacherechedza pasi,
20 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
kuti anzwe kugomera kwavasungwa agosunungura avo vakatongerwa rufu.”
21 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
Saka zita raJehovha richaparidzwa muZioni, nokurumbidzwa kwake muJerusarema,
22 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
panoungana marudzi noushe kuti vanamate Jehovha.
23 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
Panguva youpenyu hwangu akatapudza simba rangu; akaita kuti mazuva angu ave mashoma.
24 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
Saka ndakati, “Regai kundibvisa, imi Mwari wangu, pakati pamazuva angu; makore enyu anoramba aripo kusvikira kuzvizvarwa zvose.
25 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
Pamavambo makateya nheyo dzenyika, uye matenga ibasa basa ramaoko enyu.
26 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
Izvo zvichaparara, asi imi munogara muripo; zvose zvichasakara senguo. Senguo muchavabvisa uye vacharaswa.
27 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
Asi imi mucharamba makadaro, uye makore enyu haatongogumi.
28 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
Vana vavaranda venyu vachagara pamberi penyu; zvizvarwa zvavo zvichasimbiswa pamberi penyu.”
