< Žalmy 102 >

1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
Addu’ar mutum mai shan wahala. Sa’ad da ya rasa ƙarfi ya kuma yi makoki a gaban Ubangiji. Ka ji addu’ata, ya Ubangiji; bari kukata ta neman taimako ta zo gare ka.
2 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
Kada ka ɓoye fuskarka daga gare ni sa’ad da nake cikin damuwa. Ka juye kunnenka gare ni; sa’ad da na yi kira, ka amsa mini da sauri.
3 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
Gama kwanakina sun ɓace kamar hayaƙi; ƙasusuwana suna ƙuna kamar jan wuta.
4 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
Zuciyata ta kamu da ciwo ta kuma bushe kamar ciyawa; na manta in ci abinci.
5 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
Saboda nishina mai ƙarfi na rame na bar ƙasusuwa kawai.
6 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
Ni kamar mujiyar jeji ne, kamar mujiya a kufai.
7 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
Na kwanta a faɗake; na zama kamar tsuntsun da yake shi kaɗai a kan rufin ɗaki.
8 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
Dukan yini abokan gābana suna tsokanata; waɗanda suke mini ba’a suna amfani da sunana yă zama abin la’ana.
9 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
Gama ina cin toka a matsayin abincina ina kuma gauraye abin sha nawa da hawaye
10 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
saboda fushinka mai girma, gama ka ɗaga ni sama ka yar a gefe.
11 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
Kwanakina suna kamar inuwar yamma; na bushe kamar ciyawa.
12 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
Amma kai, ya Ubangiji, kana zaune a kursiyinka har abada; sunan da ka yi zai dawwama a dukan zamanai.
13 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
Za ka tashi ka kuma ji tausayin Sihiyona, gama lokaci ne na nuna alheri gare ta; ƙayyadadden lokacin ya zo.
14 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
Gama duwatsunta suna da daraja ga bayinka; ƙurarta kawai kan sa su ji tausayi.
15 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
Al’ummai za su ji tsoron sunan Ubangiji, dukan sarakunan duniya za su girmama ɗaukakarka.
16 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
Gama Ubangiji zai sāke gina Sihiyona ya kuma bayyana a ɗaukakarsa.
17 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
Zai amsa addu’ar marasa ƙarfi; ba zai ƙyale roƙonsu ba.
18 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
Bari a rubuta wannan don tsara mai zuwa, cewa mutanen da ba a riga an halitta ba za su yabi Ubangiji,
19 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
“Ubangiji ya duba ƙasa daga wurinsa mai tsarki a bisa, daga sama ya hangi duniya,
20 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
don yă ji nishe-nishen’yan kurkuku yă kuma saki waɗanda aka yanke musu hukuncin mutuwa.”
21 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
Saboda haka za a furta sunan Ubangiji a Sihiyona yabonsa kuma a Urushalima
22 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
sa’ad da mutane da mulkoki suka tattaru don su yi wa Ubangiji sujada.
23 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
Cikin rayuwata, ya karye ƙarfina; ya gajartar da kwanakina.
24 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
Sai na ce, “Kada ka ɗauke ni a tsakiyar kwanakina, ya Allah; shekarunka suna bi cikin dukan zamanai.
25 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
A farkon fari ka kafa tushen duniya, sammai kuma aikin hannuwanka ne.
26 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
Za su hallaka, amma za ka ci gaba; duk za su tsufe kamar riga. Kamar riga za ka canja su za a kuwa zubar da su.
27 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
Amma kana nan yadda kake, kuma shekarunka ba za su taɓa ƙarewa ba.
28 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
’Ya’yan bayinka za su zauna a gabanka; zuriyarsu za su kahu a gabanka.”

< Žalmy 102 >