Žalmy 102
1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
Lapriyè yon moun ki anba tray. Li pa kapab sipòte ankò. L'ap rakonte Bondye ka li. Seyè, koute m' non lè m'ap lapriyè, se pou rèl mwen rive nan zòrèy ou.
2 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
Pa vire do ban mwen lè mwen nan traka. Panche zòrèy ou bò kote m'. Prese vin reponn mwen lè m'ap rele ou.
3 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
Lavi m' ap disparèt tankou lafimen. Mwen gen yon lafyèb nan zo.
4 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
Mwen anba gwo kou. Mwen tankou zèb koupe k'ap cheche. Mwen sitèlman boulvèse, mwen pa menm chonje manje.
5 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
Mwen tounen zo ak po tèlman m'ap plenn.
6 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
Mwen sanble yon tako savann, mwen tankou frize ki rete nan vye kay kraze.
7 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
Mwen pa ka dòmi, mwen tankou yon zwezo ki pou kont li sou yon do kay.
8 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
Tout lajounen lènmi m' yo ap joure m'. Moun k'ap pase m' nan rizib yo pran non m' sèvi jouman.
9 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
Se sann dife ki tout manje m'. Dlo nan je m' fè yon sèl ak dlo m'ap bwè.
10 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
Ou sitèlman ankòlè, ou sitèlman fache, ou pran m', ou voye m' jete byen lwen.
11 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
Kò m' ap tchoule tankou solèy k'ap kouche. M'ap cheche tankou zèb.
12 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
Men ou menm, Seyè, w'ap gouvènen pou tout tan. Pitit an pitit y'ap chonje non ou!
13 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
W'a leve, w'a gen pitye pou lavil Siyon an, paske li lè pou ou gen pitye pou li. Jou a rive.
14 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
Moun k'ap sèvi ou yo renmen lavil Siyon an. Kè yo fè yo mal pou yo wè jan l'ap fini.
15 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
Lè sa a, moun lòt nasyon yo va gen krentif pou Seyè a, tout wa ki sou latè va pè bèl pouvwa li.
16 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
Seyè a va rebati lavil Siyon, l'a fè wè jan li gen pouvwa.
17 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
L'a pran ka moun ki san sekou yo lè y'a lapriyè, wi, li p'ap meprize lapriyè yo.
18 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
Se pou yo ekri sa pou timoun k'ap vini yo ka konnen l', pou timoun ki poko fèt yo ka fè lwanj li.
19 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
Seyè a rete anwo nan kay ki apa pou li a, li gade anba, li rete anwo nan syèl la, l'ap gade sou latè,
20 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
pou l' tande jan prizonye yo ap plenn, pou l' delivre moun yo kondannen amò yo.
21 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
Konsa, moun va nonmen non Seyè a nan tout lavil Siyon an. Y'a fè lwanj li nan lavil Jerizalèm,
22 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
lè tout nasyon yo ak tout gouvènman ki sou latè yo va sanble pou sèvi Seyè a.
23 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
Mwen te jenn gason toujou lè Seyè a kraze kouraj mwen: li koupe sou lavi m'.
24 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
Mwen di: Bondye mwen, ou menm k'ap viv pou tout tan, pa pran m' koulye a. Mwen jenn gason toujou.
25 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
Se ou menm, Seyè, ki te kreye latè nan tan lontan. Se avèk men ou ou te fè syèl la.
26 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
Yo gen pou yo disparèt, men ou menm w'ap toujou la. Yo gen pou yo vin vye tankou rad. W'ap chanje yo tankou yo chanje rad, w'a mete yo sou kote.
27 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
Men ou menm, ou p'ap janm chanje, ou p'ap janm mouri.
28 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
Pitit sèvitè ou yo va rete nan peyi a san danje. Pitit pitit yo va toujou viv devan je ou.
