Žalmy 102
1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
A Prayer of the afflicted, when he is overwhelmed and pours out his complaint before Yahweh. Hear my prayer, Yahweh! Let my cry come to you.
2 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
Don’t hide your face from me in the day of my distress. Turn your ear to me. Answer me quickly in the day when I call.
3 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
For my days consume away like smoke. My bones are burned as a torch.
4 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
My heart is blighted like grass, and withered, for I forget to eat my bread.
5 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
By reason of the voice of my groaning, my bones stick to my skin.
6 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
I am like a pelican of the wilderness. I have become as an owl of the waste places.
7 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
I watch, and have become like a sparrow that is alone on the housetop.
8 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
My enemies reproach me all day. Those who are mad at me use my name as a curse.
9 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
For I have eaten ashes like bread, and mixed my drink with tears,
10 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
because of your indignation and your wrath; for you have taken me up and thrown me away.
11 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
My days are like a long shadow. I have withered like grass.
12 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
But you, Yahweh, will remain forever; your renown endures to all generations.
13 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
You will arise and have mercy on Zion, for it is time to have pity on her. Yes, the set time has come.
14 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
For your servants take pleasure in her stones, and have pity on her dust.
15 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
So the nations will fear Yahweh’s name, all the kings of the earth your glory.
16 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
For Yahweh has built up Zion. He has appeared in his glory.
17 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
He has responded to the prayer of the destitute, and has not despised their prayer.
18 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
This will be written for the generation to come. A people which will be created will praise Yah,
19 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
for he has looked down from the height of his sanctuary. From heaven, Yahweh saw the earth,
20 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
to hear the groans of the prisoner, to free those who are condemned to death,
21 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
that men may declare Yahweh’s name in Zion, and his praise in Jerusalem,
22 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
when the peoples are gathered together, the kingdoms, to serve Yahweh.
23 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
He weakened my strength along the course. He shortened my days.
24 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
I said, “My God, don’t take me away in the middle of my days. Your years are throughout all generations.
25 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
Of old, you laid the foundation of the earth. The heavens are the work of your hands.
26 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
They will perish, but you will endure. Yes, all of them will wear out like a garment. You will change them like a cloak, and they will be changed.
27 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
But you are the same. Your years will have no end.
28 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
The children of your servants will continue. Their offspring will be established before you.”
