Žalmy 102
1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
困苦人发昏的时候，在耶和华面前吐露苦情的祷告。 耶和华啊，求你听我的祷告， 容我的呼求达到你面前！
2 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
我在急难的日子，求你向我侧耳； 不要向我掩面！ 我呼求的日子，求你快快应允我！
3 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
因为，我的年日如烟云消灭； 我的骨头如火把烧着。
4 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
我的心被伤，如草枯干， 甚至我忘记吃饭。
5 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
因我唉哼的声音， 我的肉紧贴骨头。
6 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
我如同旷野的鹈鹕； 我好像荒场的鸮鸟。
7 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
我警醒不睡； 我像房顶上孤单的麻雀。
8 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
我的仇敌终日辱骂我； 向我猖狂的人指着我赌咒。
9 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
我吃过炉灰，如同吃饭； 我所喝的与眼泪搀杂。
10 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
这都因你的恼恨和忿怒； 你把我拾起来，又把我摔下去。
11 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
我的年日如日影偏斜； 我也如草枯干。
12 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
惟你—耶和华必存到永远； 你可记念的名也存到万代。
13 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
你必起来怜恤锡安， 因现在是可怜她的时候， 日期已经到了。
14 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
你的仆人原来喜悦她的石头， 可怜她的尘土。
15 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
列国要敬畏耶和华的名； 世上诸王都敬畏你的荣耀。
16 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
因为耶和华建造了锡安， 在他荣耀里显现。
17 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
他垂听穷人的祷告， 并不藐视他们的祈求。
18 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
这必为后代的人记下， 将来受造的民要赞美耶和华。
19 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
因为，他从至高的圣所垂看； 耶和华从天向地观察，
20 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
要垂听被囚之人的叹息， 要释放将要死的人，
21 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
使人在锡安传扬耶和华的名， 在耶路撒冷传扬赞美他的话，
22 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
就是在万民和列国 聚会事奉耶和华的时候。
23 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
他使我的力量中道衰弱， 使我的年日短少。
24 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
我说：我的 神啊， 不要使我中年去世。 你的年数世世无穷！
25 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
你起初立了地的根基； 天也是你手所造的。
26 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
天地都要灭没，你却要长存； 天地都要如外衣渐渐旧了。 你要将天地如里衣更换， 天地就都改变了。
27 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
惟有你永不改变； 你的年数没有穷尽。
28 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
你仆人的子孙要长存； 他们的后裔要坚立在你面前。
