< Žalmy 102 >
1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
Dungga ang akong pag-ampo, Yahweh; dungga ang akong paghilak kanimo.
2 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
Ayaw tagoi ang imong panagway gikan kanako sa panahon sa akong kalisdanan. Pamatia ako. Sa dihang motawag ako kanimo, tubaga dayon ako.
3 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
Kay ang akong adlaw lumalabay lamang sama sa aso, ug ang akong mga bukog daw nasunog sa kalayo.
4 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
Nadugmok ang akong kasingkasing, ug sama ako sa sagbot nga nalaya. Nakalimot ako sa pagkaon sa bisan unsa nga pagkaon.
5 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
Sa padayon kong pag-agulo, naniwang ako pag-ayo.
6 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
Sama ako sa pilicano sa kamingawan, ug nahisama ako sa kwago nga anaa sa kadaot.
7 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
Nagatukaw ako sama sa biniyaan nga langgam, nga nag-inusara sa atop.
8 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
Gihagit ako sa akong mga kaaway sa tibuok adlaw; ug kadtong nagbugalbugal kanako ginamit ang akong ngalan sa pagpanunglo.
9 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
Nagkaon ako ug abo sama sa tinapay ug nasagolan ang akong imnonon sa mga luha.
10 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
Tungod sa imong hilabihan nga kasuko, gialsa mo ako aron ibundak.
11 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
Ang akong mga adlaw sama sa anino nga mahanaw, ug malaya ako sama sa sagbot.
12 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
Apan ikaw, Yahweh, magpabilin sa walay kataposan, ug ang imong kabantogan alang sa tanang kaliwatan.
13 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
Motindog ka ug kaluy-an ang Zion. Karon ang takna nga maluoy ka kaniya; ang gitagana nga takna miabot na.
14 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
Kay ang imong mga sulugoon nagpugong sa ilang mga pinalanggang mga bato ug naluoy alang sa abog sa iyang kadaot.
15 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
Ang kanasoran magpasidungog sa imong ngalan, Yahweh, ug ang tanang mga hari sa kalibotan magatahod sa imong himaya.
16 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
Gitukod pag-usab ni Yahweh ang Zion ug magpakita diha sa iyang himaya.
17 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
Nianang tungora, pagatubagon niya ang pag-ampo sa mga kabos; dili niya isalikway ang ilang mga pag-ampo.
18 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
Kay nahisulat kini alang sa umaabot nga kaliwatan, ug ang mga tawo nga wala pa nahimugso magadayeg kang Yahweh.
19 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
Kay midungaw siya gikan sa habog nga balaang dapit; gikan sa langit nakita ni Yahweh ang kalibotan,
20 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
aron sa pagpaminaw sa agulo sa mga binilanggo, aron sa pagpagawas niadtong nasilotan sa kamatayon.
21 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
Unya imantala sa mga tawo ang ngalan ni Yahweh sa Zion ug ang iyang pagdayeg sa Jerusalem
22 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
sa dihang magatigom ang katawhan ug ang mga gingharian aron sa pag-alagad kang Yahweh.
23 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
Gikuha niya ang akong kusog sa kinatung-an sa akong kinabuhi. Gipamubo niya ang akong mga adlaw.
24 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
Miingon ako, “Akong Dios, ayaw kuhaa ang akong kinabuhi sa akong pagkabatan-on; anaa ka sa tanang kaliwatan.
25 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
Kaniadto pa imo nang gipahimutang ang kalibotan; ang kalangitan mao ang buhat sa imong mga kamot.
26 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
Mangahanaw (sila) apan ikaw magapabilin; mangadaan silang tanan sama sa panapton; sama sa bisti, pahawa-on mo (sila) ug mangahanaw (sila)
27 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
Apan ikaw mao lamang gihapon, ug walay kataposan ang imong katuigan.
28 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
Ang mga anak sa imong mga sulugoon managpadayon, ug ang ilang mga kaliwatan magkinabuhi diha sa imong presensya.”