Žalmy 10
1 Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?
Pourquoi, Yahweh, te tiens-tu éloigné? et te caches-tu au temps de la détresse?
2 Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
Quand le méchant s’enorgueillit, les malheureux sont consumés; ils sont pris dans les intrigues qu’il a conçues.
3 Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.
Car le méchant se glorifie de sa convoitise; le ravisseur maudit, méprise Yahweh.
4 Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
Dans son arrogance, le méchant dit: « Il ne punit pas! » « Il n’y a pas de Dieu «: voilà toutes ses pensées.
5 Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,
Ses voies sont prospères en tout temps! Tes jugements sont trop élevés pour qu’il s’en inquiète; tous ses adversaires, il les dissipe d’un souffle.
6 Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo ne bojím se zlého.
Il dit dans son cœur: « Je ne serai pas ébranlé, je suis pour toujours à l’abri du malheur. »
7 Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
Sa bouche est pleine de malédiction, de tromperie et de violence; sous sa langue est la malice et l’iniquité.
8 Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.
Il se met en embuscade près des hameaux, dans les lieux couverts il assassine l’innocent. Ses yeux épient l’homme sans défense,
9 Číhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.
il est aux aguets dans le lieu couvert, comme un lion dans son fourré; il est aux aguets pour surprendre le pauvre, il se saisit du pauvre en le tirant dans son filet.
10 Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.
Il se courbe, il se baisse, et les malheureux tombent dans ses griffes.
11 Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
Il dit dans son cœur: « Dieu a oublié! Il a couvert sa face, il ne voit jamais rien. »
12 Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
Lève-toi, Yahweh; ô Dieu, lève ta main! N’oublie pas les affligés.
13 Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?
Pourquoi le méchant méprise-t-il Dieu? Pourquoi dit-il en son cœur: « Tu ne punis pas? »
14 Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.
Tu as vu pourtant; car tu regardes la peine et la souffrance, pour prendre en main leur cause. A toi s’abandonne le malheureux, à l’orphelin tu viens en aide.
15 Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.
Brise le bras du méchant; l’impie, — si tu cherches son crime, ne le trouveras-tu pas?
16 Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.
Yahweh est roi à jamais et pour l’éternité, les nations seront exterminées de sa terre.
17 Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,
Tu as entendu le désir des affligés, Yahweh; tu affermis leur cœur, tu prêtes une oreille attentive,
18 Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.
pour rendre justice à l’orphelin et à l’opprimé, afin que l’homme, tiré de la terre, cesse d’inspirer l’effroi.
