Žalmy 10
1 Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?
Why, YHWH, do You stand at a distance? Do You hide in times of adversity?
2 Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
Through the pride of the wicked, Is the poor inflamed, They are caught in schemes that they devised.
3 Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.
Because the wicked has boasted Of the desire of his soul, And he has blessed a dishonest gainer, He has despised YHWH.
4 Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
The wicked does not inquire according to the height of his face. “There is no God!” [are] all his schemes.
5 Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,
His ways writhe at all times, Your judgments [are] on high before him, All his adversaries—he puffs at them.
6 Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo ne bojím se zlého.
He has said in his heart, “I am not moved, [And am] not in calamity to generation and generation.”
7 Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
His mouth is full of oaths, And deceits, and fraud: Under his tongue [is] perverseness and iniquity,
8 Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.
He sits in an ambush of the villages, He slays the innocent in secret places. His eyes secretly watch for the afflicted,
9 Číhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.
He lies in wait in a secret place, as a lion in a covert. He lies in wait to catch the poor, He catches the poor, drawing him into his net.
10 Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.
He is bruised—he bows down, The afflicted has fallen by his mighty ones.
11 Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
He said in his heart, “God has forgotten, He has hid His face, He has never seen.”
12 Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
Arise, O YHWH! O God, lift up Your hand! Do not forget the humble.
13 Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?
Why has the wicked despised God? He has said in his heart, “It is not required.”
14 Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.
You have seen, For You behold perverseness and anger; By giving into Your hand, The afflicted leave [it] on You, You have been a helper of the fatherless.
15 Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.
Break the arm of the wicked and the evil, Seek out his wickedness, find none;
16 Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.
YHWH [is] King for all time and forever, The nations have perished out of His land!
17 Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,
You have heard the desire of the humble, O YHWH. You prepare their heart; You cause Your ear to attend,
18 Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.
To judge the fatherless and bruised: He adds no more to oppress—man of the earth!
