Príslovia 1
1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Provérbios de Salomão, filho de David, rei de Israel;
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
Para se conhecer a sabedoria e a instrução; para se entenderem as palavras da prudência;
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
Para se receber a instrução do entendimento, a justiça, o juízo, e a equidade;
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
Para dar aos símplice prudência, e aos moços conhecimento e bom siso;
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
Para o sábio ouvir e crescer em doutrina, e o entendido adquirir sábios conselhos;
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
Para entender provérbios e a sua declaração: como também as palavras dos sábios, e as suas adivinhações.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
O temor do Senhor é o princípio da ciência: os loucos desprezam a sabedoria e a instrução.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Filho meu, ouve a instrução de teu pai, e não deixes a doutrina de tua mãe.
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
Porque diadema de graça serão para a tua cabeça, e colares para o teu pescoço.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
Filho meu, se os pecadores te atraírem com afagos, não consintas.
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Se disserem: Vem conosco; espiemos o sangue; espreitemos o inocente sem razão;
Traguemo-los vivos, como a sepultura; e inteiros, como os que descem à cova; (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
Acharemos toda a sorte de fazenda preciosa; encheremos as nossas casas de despojos;
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
Lança a tua sorte entre nós; teremos todos uma só bolsa.
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
Filho meu, não te ponhas a caminho com eles: desvia o pé das suas veredas;
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
Porque os seus pés correm para o mal, e se apressam a derramar sangue.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
Na verdade debalde se estende a rede perante os olhos de toda a sorte de aves.
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
E estes armam ciladas contra o seu próprio sangue; e as suas próprias vidas espreitam.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Assim são as veredas de todo aquele que usa de avareza: ela prenderá a alma de seus amos.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
A suprema sabedoria altamente clama de fora: pelas ruas levanta a sua voz.
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
Nas encruzilhadas, em que há tumultos, clama: às entradas das portas, na cidade profere as suas palavras.
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
Até quando, ó símplices, amareis a simplicidade? e vós, escarnecedores, desejareis o escarneio? e vós, loucos, aborrecereis o conhecimento?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Tornai-vos à minha repreensão: eis que abundantemente vos derramarei de meu espírito e vos farei saber as minhas palavras.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Porquanto clamei, e vós recusastes; estendi a minha mão, e não houve quem desse atenção;
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
Mas rejeitastes todo o meu conselho, e não quizestes a minha repreensão.
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
Também eu me rirei na vossa perdição, e zombarei, vindo o vosso temor;
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
Vindo como a assolação o vosso temor, e vindo a vossa perdição como uma tormenta, sobrevindo-vos aperto e angústia.
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Então a mim clamarão, porém eu não responderei; de madrugada me buscarão, porém não me acharão.
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Porquanto aborreceram o conhecimento; e não elegeram o temor do Senhor;
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
Não consentiram ao meu conselho e desprezaram toda a minha repreensão.
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
Assim que comerão do fruto do seu caminho, e fartar-se-ão dos seus próprios conselhos.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
Porque o desvio dos símplices os matará, e a prosperidade dos loucos os destruirá.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
Porém o que me der ouvidos habitará seguramente, e estará descançado do temor do mal
