< Príslovia 1 >

1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
I PROVERBI di Salomone, figliuolo di Davide, Re d'Israele;
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
Per conoscere sapienza ed ammaestramento, Per intendere i detti di senno;
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
Per ricevere ammaestramento di buon senno, Di giustizia, di giudicio e di dirittura;
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
Per dare avvedimento a' semplici. [E] conoscenza, ed accorgimento a' fanciulli.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
Il savio [li] udirà, e [ne] accrescerà la [sua] scienza; E l'[uomo] intendente [ne] acquisterà buoni consigli, e governo;
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
Per comprender le sentenze ed i bei motti, Le parole de' savi ed i lor detti oscuri.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
IL timor del Signore [è] il capo della scienza; [Ma] gli stolti sprezzano la sapienza e l'ammaestramento.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Ascolta, figliuol mio l'ammaestramento di tuo padre; E non lasciar l'insegnamento di tua madre;
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
Perciocchè saranno un fregio grazioso al tuo capo, E collane al tuo collo.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
Figliuol mio, se i peccatori ti vogliono sedurre, Non acconsentir [loro].
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Se dicono: Vieni con noi, poniamo agguati al sangue, Insidiamo di nascosto l'innocente impunitamente;
12 Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
Tranghiottiamoli tutti vivi, come il sepolcro; E tutti intieri, a guisa di quelli che scendono nella fossa; (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
Noi troveremo ogni [sorte di] preziosi beni, Noi empieremo le nostre case di spoglie;
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
Tu trarrai la tua sorte con noi; Fra noi [non] vi sarà [che] una sola borsa;
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
Figliuol mio, non inviarti con loro; Rattieni il tuo piè dal lor sentiero.
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
Perciocchè i lor piedi corrono al male, E si affrettano a spandere il sangue.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
Perciocchè invano si tende la rete Dinanzi agli occhi d'ogni uccello;
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
Ma essi pongono agguati al lor [proprio] sangue, Ed insidiano nascosamente l'anima loro.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Tali [sono] i sentieri d'ogni uomo dato all'avarizia; Ella coglie l'anima di coloro in cui ella si trova.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
LA somma Sapienza grida di fuori; Ella fa sentir la sua voce per le piazze;
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
Ella grida in capo de' luoghi delle turbe; Ella pronunzia i suoi ragionamenti nell'entrate delle porte, nella città,
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
[Dicendo: ] Infino a quando, o scempi, amerete la scempietà? Ed [infino a quando] gli schernitori prenderanno piacere in ischernire, Ed i pazzi avranno in odio la scienza?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Convertitevi alla mia riprensione; Ecco, io vi sgorgherò lo spirito mio; Io vi farò assapere le mie parole.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Perciocchè io ho gridato, e voi avete ricusato [di ascoltare]; Io ho distesa la mano, e niuno ha porto attenzione;
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
Ed avete lasciato ogni mio consiglio, E non avete gradita la mia correzione;
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
Io altresì riderò della vostra calamità; Io mi farò beffe, quando il vostro spavento sarà venuto;
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
Quando il vostro spavento sarà venuto, a guisa di ruina, E la vostra calamità sarà giunta, a guisa di turbo; Quando angoscia e distretta vi sarà sopraggiunta.
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Allora essi grideranno a me, ma io non risponderò; Mi ricercheranno sollecitamente, ma non mi troveranno;
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Perciocchè hanno odiata la scienza, E non hanno eletto il timor del Signore;
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
E non hanno gradito il mio consiglio, [Ed] hanno disdegnata ogni mia correzione.
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
Perciò mangeranno del frutto delle lor vie, E saranno saziati de' lor consigli.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
Perciocchè lo sviamento degli scempi li uccide, E l'error degli stolti li fa perire.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
Ma chi mi ascolta abiterà in sicurtà, E viverà in riposo, fuor di spavento di male.

< Príslovia 1 >