Príslovia 1
1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Proverbes de Salomon, fils de David, roi d’Israël:
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
pour connaître la sagesse et l’instruction; pour comprendre les discours sensés;
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
pour acquérir une instruction éclairée, la justice, l’équité et la droiture;
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
pour donner aux simples le discernement; au jeune homme la connaissance et la réflexion.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
Que le sage écoute, et il gagnera en savoir; l’homme intelligent connaîtra les conseils prudents,
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
il comprendra les proverbes et les sens mystérieux, les maximes des sages et leurs énigmes.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
La crainte de Yahweh est le commencement de la sagesse; les insensés méprisent la sagesse et l’instruction.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Ecoute, mon fils, l’instruction de ton père, et ne rejette pas l’enseignement de ta mère;
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
car c’est une couronne de grâce pour ta tête, et une parure pour ton cou.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
Mon fils, si des pécheurs veulent te séduire, ne donne pas ton acquiescement.
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
S’ils disent: « Viens avec nous, dressons des embûches pour répandre le sang, tendons sans raison des pièges à l’innocent.
Engloutissons-les tout vifs, comme fait le schéol, tout entiers, comme ceux qui descendent dans la fosse. (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
Nous trouverons toutes sortes de biens précieux, nous remplirons de butin nos maisons;
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
tu tireras ta part au sort avec nous, il n’y aura qu’une bourse pour nous tous. » —
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
Mon fils, ne va pas avec eux sur le chemin, détourne ton pied de leur sentier;
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
car leurs pieds courent au mal, ils se hâtent pour répandre le sang.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
C’est vainement qu’on jette le filet devant les yeux de tout ce qui a des ailes;
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
eux, c’est contre leur propre sang qu’ils dressent des embûches; c’est à leur âme qu’ils tendent des pièges.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Telles sont les voies de tout homme âpre au gain; le gain cause la perte de ceux qui le détiennent.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
La sagesse crie dans les rues, elle élève sa voix sur les places.
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
Elle prêche dans des carrefours bruyants; à l’entrée des portes, dans la ville, elle dit ses paroles:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
« Jusques à quand, simples, aimerez-vous la simplicité? Jusques à quand les railleurs se plairont-ils à la raillerie, et les insensés haïront-ils la science?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Retournez-vous pour entendre ma réprimande; voici que je répandrai sur vous mon esprit, je vous ferai connaître mes paroles.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
« Puisque j’appelle et que vous résistez, que j’étends ma main et que personne n’y prend garde,
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
puisque vous négligez tous mes conseils et que vous ne voulez pas de ma réprimande,
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
moi aussi je rirai de votre malheur, je me moquerai quand viendra sur vous l’épouvante,
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
quand l’épouvante viendra sur vous comme une tempête, que le malheur fondra sur vous comme un tourbillon, que viendront sur vous la détresse et l’angoisse.
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
« Alors ils m’appelleront, et je ne répondrai pas; ils me chercheront, et ils ne me trouveront pas.
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Parce qu’ils ont haï la science, et qu’ils n’ont pas désiré la crainte de Yahweh,
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
parce qu’ils n’ont pas voulu de mes conseils, et qu’ils ont dédaigné toutes mes réprimandes,
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
ils mangeront du fruit de leur voie, et ils se rassasieront de leurs propres conseils.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
Car l’égarement des simples les tue, et la sécurité des insensés les perd.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
Mais celui qui m’écoute reposera avec sécurité, il vivra tranquille, sans craindre le malheur. »
