< Príslovia 1 >
1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
THE proverbs of Solomon the son of David, king of Israel;
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
To know wisdom and instruction; to perceive the words of understanding;
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
To receive the instruction of wisdom, justice, and judgment, and equity;
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
To give subtilty to the simple, to the young man knowledge and discretion.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
A wise man will hear, and will increase learning; and a man of understanding shall attain unto wise counsels:
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
To understand a proverb, and the interpretation; the words of the wise, and their dark sayings.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
The fear of the Lord is the beginning of knowledge: but fools despise wisdom and instruction.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
My son, hear the instruction of thy father, and forsake not the law of thy mother:
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
For they shall be an ornament of grace unto thy head, and chains about thy neck.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
My son, if sinners entice thee, consent thou not.
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
If they say, Come with us, let us lay wait for blood, let us lurk privily for the innocent without cause:
12 Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol )
Let us swallow them up alive as the grave; and whole, as those that go down into the pit: (Sheol )
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
We shall find all precious substance, we shall fill our houses with spoil:
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
Cast in thy lot among us; let us all have one purse:
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
My son, walk not thou in the way with them; refrain thy foot from their path:
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
For their feet run to evil, and make haste to shed blood.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
Surely in vain the net is spread in the sight of any bird.
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
And they lay wait for their own blood; they lurk privily for their own lives.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
So are the ways of every one that is greedy of gain; which taketh away the life of the owners thereof.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
Wisdom crieth without; she uttereth her voice in the streets:
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
She crieth in the chief place of concourse, in the openings of the gates: in the city she uttereth her words, saying,
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
How long, ye simple ones, will ye love simplicity? and the scorners delight in their scorning, and fools hate knowledge?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Turn you at my reproof: behold, I will pour out my spirit unto you, I will make known my words unto you.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Because I have called, and ye refused; I have stretched out my hand, and no man regarded;
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
But ye have set at nought all my counsel, and would none of my reproof:
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
I also will laugh at your calamity; I will mock when your fear cometh;
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
When your fear cometh as desolation, and your destruction cometh as a whirlwind; when distress and anguish cometh upon you.
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Then shall they call upon me, but I will not answer; they shall seek me early, but they shall not find me:
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
For that they hated knowledge, and did not choose the fear of the Lord:
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
They would none of my counsel: they despised all my reproof.
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
Therefore shall they eat of the fruit of their own way, and be filled with their own devices.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
For the turning away of the simple shall slay them, and the prosperity of fools shall destroy them.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
But whoso hearkeneth unto me shall dwell safely, and shall be quiet from fear of evil.