Príslovia 9
1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
Modrost je zgradila svojo hišo, izklesala je svojih sedem stebrov,
2 Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
pobila je svoje živali, zmešala je svoje vino, prav tako je pripravila svojo mizo.
3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
Poslala je svoje dekle. Na najvišjih krajih mesta kliče:
4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
»Kdorkoli je preprost, naj vstopi sèm.« Glede tistega, ki hoče razumevanje, mu reče:
5 Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
»Pridi, jej od mojega kruha in pij od vina, ki sem ga namešala.«
6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
Zapusti nespametne in živi in pojdi po poti razumevanja.
7 Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
Kdor graja posmehljivca, samemu sebi pridobiva sramoto in kdor ošteje zlobnega človeka, sebi pridobiva madež.
8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
Ne grajaj posmehljivca, da te ne zasovraži. Oštej modrega človeka, in te bo ljubil.
9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
Daj poučevanje modremu človeku in bo še modrejši, pouči pravičnega človeka in pomnožil se bo v znanju.
10 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
Strah Gospodov je začetek modrosti, in spoznanje svetega je razumevanje.
11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
Kajti po meni bodo tvoji dnevi pomnoženi in leta tvojega življenja ti bodo narasla.
12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
Če si moder, boš moder zase, toda če se posmehuješ, boš to sam trpel.
13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
Nespametna ženska je kričava. Naivna je in ničesar ne ve.
14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
Kajti sedi pri vratih svoje hiše, na sedežu, na visokih krajih mesta,
15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
da kliče mimoidoče, ki gredo naravnost na svojih poteh:
16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
»Kdorkoli je preprost, naj vstopi sèm.« Glede tistega, ki hoče razumevanje, mu pravi:
17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
»Ukradene vode so sladke in kruh, pojeden na skrivnem, je prijeten.«
