< Príslovia 9 >

1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
sapientia aedificavit sibi domum excidit columnas septem
2 Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
immolavit victimas suas miscuit vinum et proposuit mensam suam
3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
misit ancillas suas ut vocarent ad arcem et ad moenia civitatis
4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
si quis est parvulus veniat ad me et insipientibus locuta est
5 Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
venite comedite panem meum et bibite vinum quod miscui vobis
6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
relinquite infantiam et vivite et ambulate per vias prudentiae
7 Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
qui erudit derisorem ipse sibi facit iniuriam et qui arguit impium generat maculam sibi
8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
noli arguere derisorem ne oderit te argue sapientem et diliget te
9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
da sapienti et addetur ei sapientia doce iustum et festinabit accipere
10 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
principium sapientiae timor Domini et scientia sanctorum prudentia
11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
per me enim multiplicabuntur dies tui et addentur tibi anni vitae
12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
si sapiens fueris tibimet ipsi eris si inlusor solus portabis malum
13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
mulier stulta et clamosa plenaque inlecebris et nihil omnino sciens
14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
sedit in foribus domus suae super sellam in excelso urbis loco
15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
ut vocaret transeuntes viam et pergentes itinere suo
16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
quis est parvulus declinet ad me et vecordi locuta est
17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
aquae furtivae dulciores sunt et panis absconditus suavior
18 Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala. (Sheol h7585)
et ignoravit quod gigantes ibi sint et in profundis inferni convivae eius (Sheol h7585)

< Príslovia 9 >