< Príslovia 9 >
1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
Wisdom has built her house. She has carved out her seven pillars.
2 Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
She has prepared her meat. She has mixed her wine. She has also set her table.
3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
She has sent out her maidens. She cries from the highest places of the city:
4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
“Whoever is simple, let him turn in here!” As for him who is void of understanding, she says to him,
5 Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
“Come, eat some of my bread, Drink some of the wine which I have mixed!
6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
Leave your simple ways, and live. Walk in the way of understanding.”
7 Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
One who corrects a mocker invites insult. One who reproves a wicked man invites abuse.
8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
Don’t reprove a scoffer, lest he hate you. Reprove a wise person, and he will love you.
9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
Instruct a wise person, and he will be still wiser. Teach a righteous person, and he will increase in learning.
10 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
The fear of the LORD is the beginning of wisdom. The knowledge of the Holy One is understanding.
11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
For by me your days will be multiplied. The years of your life will be increased.
12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
If you are wise, you are wise for yourself. If you mock, you alone will bear it.
13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
The foolish woman is loud, undisciplined, and knows nothing.
14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
She sits at the door of her house, on a seat in the high places of the city,
15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
to call to those who pass by, who go straight on their ways,
16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
“Whoever is simple, let him turn in here.” As for him who is void of understanding, she says to him,
17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
“Stolen water is sweet. Food eaten in secret is pleasant.”
18 Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala. (Sheol )
But he doesn’t know that the departed spirits are there, that her guests are in the depths of Sheol. (Sheol )