< Príslovia 8 >
1 Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
[Qulaq sal, ] danaliq chaqiriwatmamdu? Yoruqluq sada chiqiriwatmamdu?
2 Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
Yollarning égiz jayliridin, Doqmushlardin u orun alidu,
3 U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
Sheherge kiridighan qowuqlarning yénida, Herqandaq derwaza éghizlirida u murajiet qilmaqta: —
4 Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
«I mötiwerler, silerge murajet qilimen, Hey, adem baliliri, sadani siler üchün qilimen,
5 Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
Gödek bolghanlar, zéreklikni öginiwélinglar, Exmeq bolghanlar, yoruqluqqa érishinglar!
6 Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
Manga qulaq sélinglar, Chünki güzel nersilerni dep bérimen, Aghzimni échip, durus ishlarni [silerge] yetküzimen.
7 Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
Éytqanlirim heqiqettur, Aghzim rezilliktin nepretlinidu;
8 Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
Sözlirimning hemmisi heq, Ularda héchqandaq hiyligerlik yaki egitmilik yoqtur.
9 Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
Ularning hemmisi chüshen’genler üchün éniq, Bilim alghanlar üchün durus-toghridur.
10 Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
Kümüshke érishkendin köre, nesihetlirimni qobul qilinglar, Sap altunni élishtin köre bilimni élinglar.
11 Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
Chünki danaliq leel-yaqutlardin ewzel, Herqandaq etiwarliq nersengmu uninggha teng kelmestur.
12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
Men bolsam danaliqmen, Zéreklik bilen bille turimen, Istiqamettin kélip chiqqan bilimni ayan qilimen.
13 Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
Perwerdigardin eyminish — Yamanliqqa nepretlinish démektur; Tekebburluq, meghrurluq, yaman yol hem shum éghizni öch körimen.
14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
Mende obdan meslihetler, pishqan hékmet bar; Men dégen yoruqluq, qudret mendidur.
15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
Padishahlar men arqiliq höküm süridu, Mensiz hakimlar adil höküm chiqarmas.
16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
Men arqiliqla emirler idare qilidu, Aliyjanablar, yer yüzidiki barliq soraqchilar [toghra] höküm qilidu.
17 Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
Kimki méni söyse, menmu uni söyimen, Méni telmürüp izdigenler méni tapalaydu;
18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
Mende bayliq, shöhret, Hetta konirimas, köchmes dölet we heqqaniyetmu bar.
19 Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
Mendin chiqqan méwe altundin, Hetta sap altundin qimmetliktur, Mendin alidighan daramet sap kümüshtinmu üstündur.
20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
Men heqqaniyet yoligha mangimen; Adalet yolining otturisida yürimenki,
21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
Méni söygenlerni emeliy nersilerge miras qildurimen; Ularning xezinilirini toldurimen.
22 Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
Perwerdigar ishlirini bashlishidila, Qedimde yasighanliridin burunla, Men uninggha tewedurmen. Ezeldin tartipla — muqeddemde, Yer-zémin yaritilmastila, Men tiklen’genmen.
23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
Chongqur hanglar, déngiz-okyanlar apiride bolushtin awwal, Men meydan’gha chiqirilghanmen; Mol su urghup turidighan bulaqlar bolmastinla,
25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
Égiz taghlar öz orunlirigha qoyulmastinla, töpilikler shekillenmestinla, [Perwerdigar] bipayan zémin, keng dalalarni, Alemning esliydiki topa-changlirinimu téxi yaratmastinla, Men meydan’gha chiqirilghanmen.
26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
U asmanlarni bina qiliwatqinida, Déngiz yüzige upuq siziqini siziwatqinida, Ershte bulutlarni orunlashturup, Chongqur déngizdiki bulaq-menbelerni mustehkemlewatqinida, Déngiz sulirini békitken dairidin éship ketmisun dep perman chüshüriwatqinida, Bipayan zéminning ullirini quruwatqinida, Men u yerde idim;
28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
Shu chaghda goya usta bir hünerwendek Uning yénida turghanidim, Men herdaim Uning aldida shadlinattim, men Uning kündilik dil’arami idim;
31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
Men Uning alimidin, yer-zéminidin shadlinip, Dunyadiki insanlardin xursenlik tépip yürettim,
32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
Shunga i balilar, emdi manga qulaq sélinglar; Chünki yollirimni ching tutqanlar neqeder bext tapar!
33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
Alghan nesihetke emel qilip, Dana bolghin, uni ret qilma.
34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
Sözümge qulaq sélip, Herküni derwazilirim aldidin ketmey, Ishiklirim aldida méni kütidighan kishi neqeder bextliktur!
35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
Kimki méni tapsa hayatni tapidu, Perwerdigarning shepqitige nésip bolidu.
36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
Lékin manga gunah qilghan herkim öz jénigha ziyan keltüridu, Méni yaman körgenler ölümni dost tutqan bolidu».