Príslovia 8

1 Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?

¿No clama la sabiduría, y da su voz la inteligencia?

2 Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,

En los altos cabezos, junto al camino, a las encrucijadas de las veredas se para;

3 U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:

en el lugar de las puertas, a la entrada de la ciudad, a la entrada de las puertas da voces:

4 Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.

Oh hombres, a vosotros clamo; y mi voz es a los hijos de los hombres.

5 Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.

Entended, simples, la astucia; y vosotros, locos, tomad entendimiento.

6 Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.

Oíd, porque hablaré cosas excelentes; y abriré mis labios para cosas rectas.

7 Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.

Porque mi paladar hablará verdad, y mis labios abominan la impiedad.

8 Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.

En justicia son todas las razones de mi boca; no hay en ellas cosa perversa ni torcida.

9 Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.

Todas ellas son rectas al que entiende; rectas a los que han hallado sabiduría.

10 Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.

Recibid mi castigo, y no plata; y ciencia más que el oro escogido.

11 Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.

Porque mejor es la sabiduría que las piedras preciosas; y todas las cosas que se pueden desear, no son de comparar con ella.

12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.

Yo, la sabiduría, moré con la prudencia; y yo invento la ciencia de los consejos.

13 Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.

El temor del SEÑOR es aborrecer el mal; la soberbia, la arrogancia, el mal camino, y la boca perversa, aborrezco.

14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.

Conmigo está el consejo y el ser; yo soy la inteligencia; mía es la fortaleza.

15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.

Por mí reinan los reyes, y los príncipes determinan justicia.

16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.

Por mí dominan los príncipes, y todos los gobernadores juzgan la tierra.

17 Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.

Yo amo a los que me aman; y los que me buscan me hallan.

18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.

Las riquezas y la honra están conmigo; sólidas riquezas, y justicia.

19 Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.

Mejor es mi fruto que el oro, y que la piedra preciosa; y mi rédito mejor que la plata escogida.

20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,

Por vereda de justicia guiaré, por en medio de veredas de juicio;

21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.

para hacer heredar a mis amigos el ser, y que yo llene sus tesoros.

22 Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.

El SEÑOR me poseyó en el principio de su camino, desde entonces, antes de sus obras.

23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.

Eternalmente tuve el principado, desde el principio, antes de la tierra.

24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.

Antes de los abismos fui engendrada; antes que fuesen las fuentes de las muchas aguas.

25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;

Antes que los montes fuesen fundados, antes de los collados, era yo engendrada;

26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.

no había aún hecho la tierra, ni las campiñas, ni el principio del polvo del mundo.

27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;

Cuando componía los cielos, allí estaba yo; cuando señalaba por compás la sobrefaz del abismo;

28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;

cuando afirmaba los cielos arriba, cuando afirmaba las fuentes del abismo;

29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:

cuando ponía al mar su estatuto, y a las aguas, que no pasasen su mandamiento; cuando señalaba los fundamentos de la tierra;

30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;

con él estaba yo ordenándolo todo; y fui su delicia todos los días, teniendo solaz delante de él en todo tiempo.

31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.

Tengo solaz en la redondez de su tierra; y mis solaces son con los hijos de los hombres.

32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.

Ahora, pues, hijos, oídme; y bienaventurados los que guardaren mis caminos.

33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.

Escuchad al castigo, y sed sabios; y no lo menospreciéis.

34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.

Bienaventurado el hombre que me oye, trasnochando a mis puertas cada día, guardando los umbrales de mis entradas.

35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.

Porque el que me hallare, hallará la vida; y alcanzará la voluntad del SEÑOR.

36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.

Mas el que peca contra mí, defrauda su alma; todos los que me aborrecen, aman la muerte.