Príslovia 8
1 Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
Mar ne kliče modrost? In razumevanje [ne] dviguje svojega glasu?
2 Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
Stoji na vrhu visokih krajev, ob poti, na krajih steza.
3 U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
Kliče pri velikih vratih, pri mestnem vhodu, pri vstopanju, pri vratih.
4 Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
Vam, oh možje, kličem in moj glas je k človeškim sinovom.
5 Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
Oh vi preprosti, razumite modrost, in vi bedaki, bodite razumevajočega srca.
6 Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
Poslušajte, kajti govorila bom o odličnih stvareh in odpiranje mojih ustnic bodo prave stvari.
7 Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
Kajti moja usta bodo govorila resnico, zlobnost pa je mojim ustnicam ogabnost.
8 Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
Vse besede mojih ust so v pravičnosti, v njih ni ničesar kljubovalnega ali sprevrženega.
9 Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
So čisto preproste tistemu, ki razume in pravilne tem, ki najdejo spoznanje.
10 Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
Sprejmite moje poučevanje in ne srebra in spoznanje raje kakor izbrano zlato.
11 Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
Kajti modrost je boljša kakor rubini in vse stvari, ki se lahko želijo, se ne morejo primerjati k njej.
12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
Jaz, modrost, prebivam z razumnostjo, odkrivam spoznanje razumnih domiselnosti.
13 Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
Gospodov strah je sovražiti zlo. Ponos, aroganco, zlobno pot in kljubovalna usta sovražim.
14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
Nasvet je moj in zdrava modrost. Jaz sem razumevanje, jaz imam moč.
15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
Po meni kraljujejo kralji in princi odrejajo pravico.
16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
Po meni vladajo princi in plemiči, celó vsi zemeljski sodniki.
17 Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
Ljubim tiste, ki me ljubijo in tisti, ki me iščejo zgodaj, me bodo našli.
18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
Bogastva in čast sta z menoj; da, trajna bogastva in pravičnost.
19 Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
Moj sad je boljši kakor zlato; da, kakor čisto zlato in moje poplačilo kakor izbrano srebro.
20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
Vodim po poti pravičnosti, po sredi stezá sodbe,
21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
da lahko povzročim tistim, ki me ljubijo, da podedujejo imetje in jaz bom napolnila njihove zaklade.
22 Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
Gospod me je imel v lasti od začetka svoje poti, pred svojimi deli od davnine.
23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
Bila sem postavljena od večnosti, od začetka ali preden je bila zemlja.
24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
Ko tam ni bilo globin, sem bila rojena, ko tam ni bilo studencev, obilnih z vodo.
25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
Preden so bile gore nameščene, pred hribi sem bila rojena,
26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
medtem ko še ni naredil zemlje niti polj niti najvišjega dela iz prahu sveta.
27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
Ko je pripravljal nebo, sem bila tam, ko je postavil obod na obličju globine,
28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
ko je zgoraj osnoval oblake, ko je utrdil studence globin,
29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
ko je morju dal svoj odlok, da vode ne bodo prekoračile njegove zapovedi, ko je določil temelje zemlje,
30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
tedaj sem bila poleg njega, kakor nekdo vzgojen z njim in dnevno sem bila njegovo veselje, vedno radostna pred njim,
31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
radostna na naseljivem delu njegovega zemeljskega [kroga] in moja veselja so bila s človeškimi sinovi.
32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
Zdaj mi torej prisluhnite, oh vi otroci, kajti blagoslovljeni so tisti, ki se drže mojih poti.
33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
Poslušajte poučevanje, bodite modri in tega ne zavrnite.
34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
Blagoslovljen je človek, ki me posluša, ki dnevno bedi pri mojih velikih vratih, ki čaka pri podbojih mojih vrat.
35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
Kajti kdor me najde, najde življenje in dosegel bo naklonjenost od Gospoda.
36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
Toda kdor zoper mene greši, škodi svoji lastni duši. Vsi tisti, ki me sovražijo, ljubijo smrt.
