Príslovia 8
1 Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
numquid non sapientia clamitat et prudentia dat vocem suam
2 Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
in summis excelsisque verticibus super viam in mediis semitis stans
3 U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
iuxta portas civitatis in ipsis foribus loquitur dicens
4 Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
o viri ad vos clamito et vox mea ad filios hominum
5 Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
intellegite parvuli astutiam et insipientes animadvertite
6 Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
audite quoniam de rebus magnis locutura sum et aperientur labia mea ut recta praedicent
7 Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
veritatem meditabitur guttur meum et labia mea detestabuntur impium
8 Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
iusti sunt omnes sermones mei non est in eis pravum quid neque perversum
9 Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
recti sunt intellegentibus et aequi invenientibus scientiam
10 Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
accipite disciplinam meam et non pecuniam doctrinam magis quam aurum eligite
11 Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
melior est enim sapientia cunctis pretiosissimis et omne desiderabile ei non potest conparari
12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
ego sapientia habito in consilio et eruditis intersum cogitationibus
13 Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
timor Domini odit malum arrogantiam et superbiam et viam pravam et os bilingue detestor
14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
meum est consilium et aequitas mea prudentia mea est fortitudo
15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
per me reges regnant et legum conditores iusta decernunt
16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
per me principes imperant et potentes decernunt iustitiam
17 Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
ego diligentes me diligo et qui mane vigilant ad me invenient me
18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
mecum sunt divitiae et gloria opes superbae et iustitia
19 Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
melior est fructus meus auro et pretioso lapide et genimina mea argento electo
20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
in viis iustitiae ambulo in medio semitarum iudicii
21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
ut ditem diligentes me et thesauros eorum repleam
22 Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
Dominus possedit me initium viarum suarum antequam quicquam faceret a principio
23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
ab aeterno ordita sum et ex antiquis antequam terra fieret
24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
necdum erant abyssi et ego iam concepta eram necdum fontes aquarum eruperant
25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
necdum montes gravi mole constiterant ante colles ego parturiebar
26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
adhuc terram non fecerat et flumina et cardines orbis terrae
27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
quando praeparabat caelos aderam quando certa lege et gyro vallabat abyssos
28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
quando aethera firmabat sursum et librabat fontes aquarum
29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
quando circumdabat mari terminum suum et legem ponebat aquis ne transirent fines suos quando adpendebat fundamenta terrae
30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
cum eo eram cuncta conponens et delectabar per singulos dies ludens coram eo omni tempore
31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
ludens in orbe terrarum et deliciae meae esse cum filiis hominum
32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
nunc ergo filii audite me beati qui custodiunt vias meas
33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
audite disciplinam et estote sapientes et nolite abicere eam
34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
beatus homo qui audit me qui vigilat ad fores meas cotidie et observat ad postes ostii mei
35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
qui me invenerit inveniet vitam et hauriet salutem a Domino
36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
qui autem in me peccaverit laedet animam suam omnes qui me oderunt diligunt mortem
