Príslovia 8
1 Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
智慧は呼はらざるか 聰明は聲を出さざるか
2 Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
彼は路のほとりの高處また街衢のなかに立ち
3 U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
邑のもろもろの門 邑の口および門々の入口にて呼はりいふ
4 Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
人々よわれ汝をよび 我が聲をもて人の子等をよぶ
5 Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
拙き者よなんぢら聰明に明かなれ 愚なる者よ汝ら明かなる心を得よ
6 Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
汝きけ われ善事をかたらん わが口唇をひらきて正事をいださん
7 Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
我が口は眞實を述べ わが口唇はあしき事を憎むなり
8 Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
わが口の言はみな義し そのうちに虚偽と奸邪とあることなし
9 Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
是みな智者の明かにするところ 知識をうる者の正とするところなり
10 Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
なんぢら銀をうくるよりは我が敎をうけよ 精金よりもむしろ知識をえよ
11 Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
それ智慧は眞珠に愈れり 凡の寳も之に比ぶるに足らず
12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
われ智慧は聰明をすみかとし 知識と謹愼にいたる
13 Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
ヱホバを畏るるとは惡を憎むことなり 我は傲慢と驕奢 惡道と虚偽の口とを憎む
14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
謀略と聰明は我にあり 我は了知なり 我は能力あり
15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
我に由て王者は政をなし 君たる者は義しき律をたて
16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
我によりて主たる者および牧伯たちなど凡て地の審判人は世ををさむ
17 Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
われを愛する者は我これを愛す 我を切に求むるものは我に遇ん
18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
富と榮とは我にあり 貴き寳と公義とも亦然り
19 Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
わが果は金よりも精金よりも愈り わが利は精銀よりもよし
20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
我は義しき道にあゆみ 公平なる路徑のなかを行む
21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
これ我を愛する者に貨財をえさせ 又その庫を充しめん爲なり
22 Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
ヱホバいにしへ其御わざをなしそめたまへる前に その道の始として我をつくりたまひき
23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
永遠より元始より地の有ざりし前より我は立られ
24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
いまだ海洋あらず いまだ大なるみづの泉あらざりしとき我すでに生れ
25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
山いまださだめられず 陵いまだ有ざりし前に我すでに生れたり
26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
即ち神いまだ地をも野をも地の塵の根元をも造り給はざりし時なり
27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
かれ天をつくり海の面に穹蒼を張たまひしとき我かしこに在りき
28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
彼うへに雲氣をかたく定め 淵の泉をつよくならしめ
29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
海にその限界をたて 水をしてその岸を踰えざらしめ また地の基を定めたまへるとき
30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
我はその傍にありて創造者となり 日々に欣び恒にその前に樂み
31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
その地にて樂み又世の人を喜べり
32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
されば小子等よ いま我にきけ わが道をまもる者は福ひなり
33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
敎をききて智慧をえよ 之を棄ることなかれ
34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
凡そ我にきき 日々わが門の傍にまち わが戸口の柱のわきにたつ人は福ひなり
35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
そは我を得る者は生命をえ ヱホバより恩寵を獲ればなり
36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
我を失ふものは自己の生命を害ふ すべて我を惡むものは死を愛するなり
