Príslovia 8
1 Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
La sagesse ne crie-t-elle pas, l’intelligence n’élève-t-elle pas sa voix?
2 Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
C’est au sommet des hauteurs, sur la route, à la jonction des chemins, qu’elle se place;
3 U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
près des portes, aux abords de la ville, à l’entrée des portes, elle fait entendre sa voix:
4 Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
« Hommes, c’est à vous que je crie, et ma voix s’adresse aux enfants des hommes.
5 Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
Simples, apprenez la prudence; insensés, apprenez l’intelligence.
6 Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
Ecoutez, car j’ai à dire des choses magnifiques, et mes lèvres s’ouvrent pour enseigner ce qui est droit.
7 Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
« Car ma bouche proclame la vérité, et mes lèvres ont l’iniquité en horreur.
8 Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
Toutes les paroles de ma bouche sont justes; il n’y a en elles rien de faux ni de tortueux.
9 Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
Toutes sont justes pour celui qui est intelligent, et droites pour ceux qui ont trouvé la science.
10 Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
Recevez mon instruction plutôt que l’argent, et la science plutôt que l’or pur.
11 Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
Car la sagesse vaut mieux que les perles, et les objets les plus précieux ne l’égalent pas.
12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
« Moi, la sagesse, j’habite avec la prudence, et je possède la science de la réflexion.
13 Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
La crainte de Yahweh, c’est la haine du mal; l’arrogance et l’orgueil, la voie du mal et la bouche perverse, voilà ce que je hais.
14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
Le conseil et le succès m’appartiennent; je suis l’intelligence, la force est à moi.
15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
Par moi les rois règnent, et les princes ordonnent ce qui est juste.
16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
Par moi gouvernent les chefs, et les grands, — tous les juges de la terre.
17 Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
J’aime ceux qui m’aiment, et ceux qui me cherchent avec empressement me trouvent.
18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
Avec moi sont les richesses et la gloire, les biens durables et la justice.
19 Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
Mon fruit vaut mieux que l’or, que l’or pur, et ce qui vient de moi mieux que l’argent éprouvé.
20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
Je marche dans le chemin de la justice, au milieu des sentiers du jugement,
21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
pour donner des biens à ceux qui m’aiment, et combler leurs trésors.
22 Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
« Yahweh m’a possédée au commencement de ses voies, avant ses œuvres les plus anciennes.
23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
J’ai été fondée dès l’éternité, dès le commencement, avant les origines de la terre.
24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
Il n’y avait pas d’abîmes quand je fus enfantée, pas de sources chargées d’eaux.
25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
Avant que les montagnes fussent affermies, avant les collines, j’étais enfantée,
26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
lorsqu’il n’avait encore fait ni la terre, ni les plaines, ni les premiers éléments de la poussière du globe.
27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
Lorsqu’il disposa les cieux, j’étais là, lorsqu’il traça un cercle à la surface de l’abîme,
28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
lorsqu’il affermit les nuages en haut, et qu’il dompta les sources de l’abîme,
29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
lorsqu’il fixa sa limite à la mer, pour que les eaux n’en franchissent pas les bords, lorsqu’il posa les fondements de la terre.
30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
J’étais à l’œuvre auprès de lui, me réjouissant chaque jour, et jouant sans cesse en sa présence,
31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
jouant sur le globe de sa terre, et trouvant mes délices parmi les enfants des hommes.
32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
« Et maintenant, mes fils, écoutez-moi; heureux ceux qui gardent mes voies!
33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
Ecoutez l’instruction pour devenir sages; ne la rejetez pas.
34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
Heureux l’homme qui m’écoute, qui veille chaque jour à mes portes, et qui en garde les montants!
35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
Car celui qui me trouve a trouvé la vie, et il obtient la faveur de Yahweh.
36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
Mais celui qui m’offense blesse son âme; tous ceux qui me haïssent aiment la mort. »
