Príslovia 8
1 Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
Whether wisdom crieth not ofte; and prudence yyueth his vois?
2 Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
In souereyneste and hiy coppis, aboue the weie, in the myddis of pathis,
3 U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
and it stondith bisidis the yate of the citee, in thilke closyngis, and spekith, and seith, A!
4 Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
ye men, Y crie ofte to you; and my vois is to the sones of men.
5 Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
Litle children, vndirstonde ye wisdom; and ye vnwise men, `perseyue wisdom.
6 Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
Here ye, for Y schal speke of grete thingis; and my lippis schulen be openyd, to preche riytful thingis.
7 Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
My throte schal bithenke treuthe; and my lippis schulen curse a wickid man.
8 Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
My wordis ben iust; no schrewid thing, nether weiward is in tho.
9 Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
`My wordis ben riytful to hem that vndurstonden; and ben euene to hem that fynden kunnyng.
10 Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
Take ye my chastisyng, and not money; chese ye teching more than tresour.
11 Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
For wisdom is betere than alle richessis moost preciouse; and al desirable thing mai not be comparisound therto.
12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
Y, wisdom, dwelle in counsel; and Y am among lernyd thouytis.
13 Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
The drede of the Lord hatith yuel; Y curse boost, and pride, and a schrewid weie, and a double tungid mouth.
14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
Counseil is myn, and equyte `is myn; prudence is myn, and strengthe `is myn.
15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
Kyngis regnen bi me; and the makeris of lawis demen iust thingis bi me.
16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
Princis comaunden bi me; and myyti men demen riytfulnesse bi me.
17 Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
I loue hem that louen me; and thei that waken eerli to me, schulen fynde me.
18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
With me ben rychessis, and glorie; souereyn richessis, and riytfulnesse.
19 Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
My fruyt is betere than gold, and precyouse stoon; and my seedis ben betere than chosun siluer.
20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
Y go in the weies of riytfulnesse, in the myddis of pathis of doom;
21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
that Y make riche hem that louen me, and that Y fille her tresouris.
22 Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
The Lord weldide me in the bigynnyng of hise weies; bifore that he made ony thing, at the bigynnyng.
23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
Fro with out bigynnyng Y was ordeined; and fro elde tymes, bifor that the erthe was maad.
24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
Depthis of watris weren not yit; and Y was conseyued thanne. The wellis of watris hadden not brokun out yit,
25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
and hillis stoden not togidere yit bi sad heuynesse; bifor litil hillis Y was born.
26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
Yit he hadde not maad erthe; and floodis, and the herris of the world.
27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
Whanne he made redi heuenes, Y was present; whanne he cumpasside the depthis of watris bi certeyn lawe and cumpas.
28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
Whanne he made stidfast the eir aboue; and weiede the wellis of watris.
29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
Whanne he cumpasside to the see his marke; and settide lawe to watris, that tho schulden not passe her coostis. Whanne he peiside the foundementis of erthe;
30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
Y was making alle thingis with him. And Y delitide bi alle daies, and pleiede bifore hym in al tyme,
31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
and Y pleiede in the world; and my delices ben to be with the sones of men.
32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
Now therfor, sones, here ye me; blessid ben thei that kepen my weies.
33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
Here ye teching, and be ye wise men; and nile ye caste it awei.
34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
Blessid is the man that herith me, and that wakith at my yatis al dai; and kepith at the postis of my dore.
35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
He that fyndith me, schal fynde lijf; and schal drawe helthe of the Lord.
36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
But he that synneth ayens me, schal hurte his soule; alle that haten me, louen deeth.
