Príslovia 8
1 Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
Cueihnah loh n'khue moenih a? Lungcuei loh a ol a huel dae ta.
2 Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
Longpuei taengkah hmuensang som ah a im kah a hawn ah khaw pai ta.
3 U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
Vangpuei la a kun phai kah vongka hmoi ah khaw thohka kah a rhai ah khaw tamhoe ta.
4 Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
Aw hlang rhoek, nangmih te kang khue tih ka olthang he khaw hlang capa ham ni.
5 Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
Hlangyoe rhoek loh khinglangnah yakming lamtah aka ang rhoek loh lungbuei te yakming lah.
6 Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
Hnatun uh, rhaengsang la ka thui dongah ka hmuilai ka ongnah he vanat la om.
7 Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
Ka ka loh oltak a thuep tih halangnah te ka hmuilai kah a tueilaehkoi ni.
8 Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
Ka ka dongkah duengnah olthui boeih he a hloo vilvak moenih.
9 Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
Aka yakming ham tah boeih langya tih mingnah aka dang ham tah thuem ngawn.
10 Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
Ka thuituennah tangka nen pawt tih, mingnah he sui a coelh lakah khaw lo lah.
11 Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
Cueihnah tah lungvang lakah then tih ngaihnah sarhui khaw te nen te vanat sak thai pawh.
12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
Kamah tah cueihnah, khinglangnah neh kho ka sak tih thuepnah dongkah mingnah te ka hmuh.
13 Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
BOEIPA hinyahnah dongah a thae la koevoeinah te thiinah ham ni hoemdamnah neh a thae longpuei khaw, calaak ol khaw ka hmuhuet.
14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
Cilsuep neh lungming cueihnah tah kamah taengah, ka yakmingnah neh, kamah ham thayung thamal la om.
15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
Kai rhangneh manghai rhoek loh manghai tih boeica rhoek loh duengnah neh a taem uh.
16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
Kai rhangneh mangpa rhoek khaw boei uh tih hlangcong boeih loh duengnah lai a tloek uh.
17 Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
Kai aka lung, aka lungnah te ka lungnah tih kai aka toem rhoek loh kai m'hmuh uh.
18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
Khuehtawn neh thangpomnah khaw, aka nguel boeirhaeng neh duengnah khaw kamah taengah om.
19 Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
Sui neh suicilh lakah ka thaih then tih ka cangvuei khaw cak lakah cae.
20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
Duengnah caehlong ah tiktamnah a hawn khui la ka pongpa.
21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
Kai aka lungnah tah ka koe ka pang sak tih a thakvoh te ka koei pah.
22 Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
Daengrhae daengkhoi lamkah a bibi, hlamat kah a longpuei a tongcuek ah BOEIPA loh kai n'lai coeng.
23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
Khosuen lamloh, a lu lamloh, diklai khothoeng lamloh kai n'hloe.
24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
Kai ka poe vaengah tuidung khaw ana om pawh, tuisih tui ana phul pawh.
25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
Tlang a buek hlan ah som a tueng hlan ah ka cuen coeng.
26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
Te vaengah diklai khaw, tollong khaw, lunglai dongkah laipi lamhma khaw ana saii moenih.
27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
Vaan a soepsoei ham vaengkah, tuidung hman kah a kueluek te a tarhit ham vaengkah khaw kamah ni.
28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
A sang hmuen kah khomong thah sak ham khaw, tuidung tuiphuet tanglue sak ham vaengah khaw,
29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
Tuitunli te a rhi suem pah ham vaengah khaw ka om coeng. Te dongah tui loh BOEIPA ol te poe pawh. Diklai kah a yung te a tarhit ham vaengah ka om coeng.
30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
Amah taengah bibi thai la ka om tih hnin bal hnin bal hlahmaenah neh ka om. A tue boeih dongah amah mikhmuh ah ka luem.
31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
A khohmuen kah lunglai dongah aka luem loh hlang ca te khaw ka hlahmaenah coeng.
32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
Te dongah ca rhoek loh kamah taengah hnatun uh lamtah kamah kah yoethen longpuei ngaithuen uh.
33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
Thuituennah he hnatun lamtah cueih lamtah hlahpham boeh.
34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
Kamah taengah aka hnatun Ka thohkhaih taengah a hnin a hnin ah aka hak, ka thohka kah rhungsut aka ngaithuen hlang tah a yoethen pai.
35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
Kai aka hmu long tah hingnah te a hmuh rhoe a hmuh tih, BOEIPA taengkah kolonah a dang.
36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
Tedae kai aka hmaang long tah a hinglu a huet, kai aka thiinah boeih loh dueknah te a lungnah.
