Príslovia 8
1 Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
Palunghahaih mah kami to kawk ai maw? Panoekhaih mah doeh tha hoi lokthui ai maw?
2 Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
Anih loe hmuensang hoi lamkrung taengah angdoet.
3 U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
Anih loe vangpui thung akunhaih khongkha taeng, thoknawk taengah angdoet moe, tha hoi a hangh.
4 Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
Aw kahing kaminawk, kang kawk o; kaminawk hanah lok ka thuih pae.
5 Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
Aw poekhaih tawn ai kami rumramnawk, palunghahaih to panoek oh; Aw amthu kaminawk, panoekhaih palungthin to tawn oh.
6 Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
Tahngai oh, hmuen kahoih kang thuih o han; toenghaih lok to kang thuih o han.
7 Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
Ka pakha mah loktang lok to thui ueloe, ka pahni mah sethaih to panuet tih.
8 Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
Ka pakha pong ih loknawk boih loe toeng, angkawnh moe, amsoem ai lok maeto doeh om ai.
9 Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
Thaikop kami hanah loe hmuennawk boih to zoi, palunghahaih pakrong kami han loe toenghaih ah oh.
10 Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
Sumkanglung pongah loe ka thuitaekhaih hae talawk ah loe, sui pongah loe palunghahaih to qoi ah.
11 Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
Atho kana thlung kathim pongah loe palunghahaih to hoih kue, to loe koeh ih hmuennawk boih hoiah patah thai ai.
12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
Ka palunghahaih loe acoehaih hoiah amraep pongah, palunghahaih hoi panoekhaih to ohsak.
13 Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
Kahoih ai hmuen zithaih loe, Angraeng zithaih ah oh; amoekhaih, poeksanghaih, sethaih loklam hoi lok kangkoiah thuihaih to ka hnukma.
14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
Poek kahoih paekhaih hoi palunghahaih loe kai ih ni; kai loe panoekhaih hoi sakthaihaih tha to ka tawnh.
15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
Siangpahrangnawk loe kai rang hoiah ni angraeng tangkhang nuiah anghnut o moe, katoeng patukhaih to angraengnawk mah pazui o.
16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
Kai rang hoiah angraeng capanawk, angraengnawk hoi lokcaekkungnawk mah, long kaminawk to uk o.
17 Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
Kai palung kaminawk to ka palung, palung tang hoi kai pakrong kaminawk mah loe kai to ang hnuk o.
18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
Angraenghaih hoi pakoehhaih loe kai khaeah oh; ue, atue kasawkah kakaan angraenghaih hoi toenghaih doeh oh.
19 Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
Kai ih athaih loe sui pongah hoih kue; ue, kaciim suitui pongah doeh hoih kue; kai khae hoi hakih hmuen loe, qoih het ih sumkanglung pongah doeh hoih kue.
20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
Kai loe toenghaih hoi katoeng lokcaekhaih loklam um li ah ka caeh pongah,
21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
kai palung kaminawk khaeah qawktoephaih to ka paek, nihcae hmuen patunghaih ahmuen to ka koisak han.
22 Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
Kai loe canghnii ih hmuennawk sah ai nathuem, a tok sak amtong tangsuek na hoi boeh ni Angraeng ih hmuen ah ka oh.
23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
Kai loe long om ai vop, long oh amtong tangsuek nathuem hoiah dungzan ah ang caksak boeh.
24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
Tuipuinawk om o ai vop, vapui tui doeh long ai naah, kai hae ang tapen boeh.
25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
Maenawk om ai vop, maesomnawk doeh om ai naah, kai hae ang tapen boeh;
26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
long hoi tawnawk to sah ai vop, long nui ih maiphu doeh sah ai naah, kai hae ang tapen boeh.
27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
Vannawk to sak moe, tuipuinawk hmaa ah kaom hmuennawk to a sak nathuem,
28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
van ranui ih tamainawk to a sak moe, tuipui thung ih tuinawk to thacaksak nathuem;
29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
a paek ih lok to tui mah poeng thai han ai ah, long angdoethaih ahmuen a sak naah kai ka oh boeh:
30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
to naah kai loe anih hoi nawnto qoeng tahang capa baktiah, anih taengah ka oh; ni thokkruek anih anghoehaih ah ka oh; a hmaa ah anghoehaih hoiah ka koi poe;
31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
a sak ih long nuiah anghoehaih ka tawnh moe, kami capanawk nuiah doeh oephaih ka tawnh.
32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
To pongah Aw ka caanawk, ka lok hae tahngai oh; kai ih loklam pazui kaminawk loe tahamhoih o.
33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
Kang thuitaekhaih lok to tahngai oh, pahnawt o hmah loe, palungha oh.
34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
Ka lok tahngaih moe, ni thokkruek kai ih khongkhanawk to toep pacoengah, kai ih thok tungnawk taengah zing kami loe, tahamhoih.
35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
Kai hnu kami loe hinghaih to hnuk; Angraeng anghoehaih to a hnuk.
36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
Toe ka hmaa ah zaehaih sah kami loe, a hinghaih paro kami ah oh; kai hnuma kaminawk boih loe, duekhaih palung kami ah ni oh o.
