Príslovia 7
1 Synu můj, ostříhej řečí mých, a přikázaní má schovej u sebe.
Filho meu, guarda as minhas palavras, e esconde dentro de ti os meus mandamentos.
2 Ostříhej přikázaní mých, a živ budeš, a naučení mého jako zřítelnice očí svých.
Guarda os meus mandamentos, e vive; e a minha lei, como as meninas dos teus olhos.
3 Přivaž je na prsty své, napiš je na tabuli srdce svého.
Ata-os aos teus dedos, escreve-os na taboa do teu coração.
4 Rci moudrosti: Sestra má jsi ty, a rozumnost přítelkyní jmenuj,
Dize á sabedoria, Tu és minha irmã; e á prudencia chama parenta.
5 Aby tě ostříhala od ženy cizí, od postranní, jenž řečmi svými lahodí.
Para te guardarem da mulher alheia, da estrangeira, que lisongeia com as suas palavras.
6 Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje,
Porque da janella da minha casa, por minhas grades olhando eu,
7 Viděl jsem mezi hloupými, spatřil jsem mezi mládeží mládence bláznivého.
Vi entre os simplices, descobri entre os moços, um mancebo falto de juizo,
8 Kterýž šel po ulici vedlé úhlu jejího, a cestou k domu jejímu kráčel,
Que passava pela rua junto á sua esquina, e seguia o caminho da sua casa;
9 V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě.
No crepusculo, á tarde do dia, na tenebrosa noite e na escuridão;
10 A aj, žena potkala ho v ozdobě nevěstčí a chytrého srdce,
E eis que uma mulher lhe saiu ao encontro, com enfeites de prostituta, e astuta de coração:
11 Štěbetná a opovážlivá, v domě jejím nezůstávají nohy její,
Esta era alvoroçadora, e contenciosa; não paravam em sua casa os seus pés;
12 Jednak vně, jednak na ulici u každého úhlu úklady činící.
Agora por fóra, depois pelas ruas, e espreitando por todos os cantos:
13 I chopila jej, a políbila ho, a opovrhši stud, řekla jemu:
E pegou d'elle, e o beijou; esforçou o seu rosto, e disse-lhe:
14 Oběti pokojné jsou u mne, dnes splnila jsem slib svůj.
Sacrificios pacificos tenho comigo; hoje paguei os meus votos.
15 Protož vyšla jsem vstříc tobě, abych pilně hledala tváři tvé, i nalezla jsem tě.
Por isto sahi ao encontro a buscar diligentemente a tua face, e te achei.
16 Koberci jsem obestřela lůže své, s řezbami a prostěradly Egyptskými,
Já cobri a minha cama com cobertas de tapeçaria, com obras lavradas com linho fino do Egypto.
17 Vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí.
Já perfumei o meu leito com myrrha, aloes, e canella.
18 Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti.
Vem, saciemo-nos de amores até pela manhã: alegremo-nos com amores.
19 Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou.
Porque já o marido não está em sua casa: foi fazer uma jornada ao longe:
20 Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého.
Um saquitel de dinheiro levou na sua mão: ao dia apontado virá a sua casa.
21 I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej.
Seduziu-o com a multidão das suas palavras, com as lisonjas dos seus labios o persuadiu.
22 Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl.
Segue-a logo, como boi que vae ao matadouro, e como o louco ao castigo das prisões;
23 Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest.
Até que a frecha lhe atravesse o figado, como a ave que se apressa para o laço, e não sabe que está armado contra a sua vida.
24 Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých.
Agora pois, filhos, dae-me ouvidos, e estae attentos ás palavras da minha bocca.
25 Neuchyluj se k cestám jejím srdce tvé, aniž se toulej po stezkách jejích.
Não se desvie para os seus caminhos o teu coração, e não andes perdido nas suas veredas.
26 Nebo mnohé zranivši, porazila, a silní všickni zmordováni jsou od ní.
Porque a muitos feridos derribou; e são muitissimos os que por ella foram mortos.
