Príslovia 6
1 Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
Mwana na ngai, soki ondimi niongo ya moninga na yo, soki obeti tolo mpo na kondima niongo ya mopaya,
2 Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
omikangi nde singa na maloba na yo, omikangi nde na motambo ya maloba ya monoko na yo.
3 Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
Boye, mwana na ngai, sala makambo oyo mpo ete omikangola, pamba te omikabaki na maboko ya moninga na yo; kende komikitisa liboso na ye mpe tingama na ye,
4 Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
kotika te ete miso na yo elala pongi to enimba;
5 Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
mikangola na motambo lokola mboloko na maboko ya mobomi banyama ya zamba, mpe lokola ndeke na motambo ya mokangi bandeke.
6 Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
Yo moto ya goyigoyi, kende epai ya furmi, tala malamu ezaleli na yango mpe okozwa bwanya!
7 Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
Yango ezalaka na mokambi te, mokengeli te to mokonzi te;
8 Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
ebongisaka bilei na yango na tango ya moyi makasi, ebombaka yango na tango ya kobuka mbuma.
9 Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
Yo moto ya goyigoyi, okolala pongi kino tango nini? Kino tango nini okolamuka na pongi na yo?
10 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Mwa pongi moke, mwa kopema moke, mwa kokanga maboko moke mpo na kolala
11 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
mpe bobola ekoyela yo na pwasa lokola moleki nzela, mpe pasi ekoyela yo lokola moyibi.
12 Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
Moto oyo atambolaka na lokuta na monoko azali moto ya Beliali, moto mabe:
13 Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
Abetaka-betaka miso, apesaka bilembo na makolo na ye mpe alobaka na nzela ya bilembo ya misapi;
14 Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
azalaka na makanisi mabe kati na motema na ye, asalaka tango nyonso mabongisi ya mabe mpe alukaka kaka tango nyonso makelele.
15 A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
Yango wana, pasi ekoyela ye na pwasa, akobukana mbala moko, mpe kisi ya kobikisa ye ekozala te.
16 Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
Yawe ayinaka makambo wana motoba; mpe makambo oyo sambo ezali mabe penza na miso na Ye:
17 Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
Kodongola, lolemo ya lokuta, maboko oyo ebomaka moto oyo asali mabe te,
18 Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
motema oyo ekanisaka mabongisi ya mabe, makolo oyo epotaka mbangu na mabe,
19 Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
motatoli mabe oyo alobaka lokuta mpe moto oyo alukaka makelele kati na bandeko.
20 Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Mwana na ngai, batela mibeko ya tata na yo mpe kosundola te mateya ya mama na yo.
21 Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
Kanga yango tango nyonso na motema na yo, lata yango na kingo na yo.
22 Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
Pamba te ekolakisa yo nzela tango okokende na mobembo, ekobatela yo tango okolala pongi mpe ekosolola na yo tango okolamuka.
23 (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
Mibeko ezali mwinda, mateya ezali pole, makebisi mpe pamela ezali nzela ya bomoi,
24 Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
mpo na kobatela yo mosika ya mwasi ya ndumba, mosika ya lokuta ya lolemo ya mwasi ya mopaya.
25 Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
Kotika te ete motema na yo elula kitoko na ye, mpe miso na ye ekweyisa yo.
26 Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
Pamba te likolo ya mwasi ya ndumba, okoki kobungisa ezala eteni na yo ya lipa, mpe mwasi ya libala akoki kobebisa bomoi ya motuya.
27 Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
Boni, moto akoki solo kozika moto, bongo bilamba na ye ezika te?
28 Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
Moto akoki solo kotambola na likolo ya makala ya moto, bongo makolo na ye ezika te?
29 Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
Boye, moto nyonso oyo akosangisa nzoto na mwasi ya ndeko na ye akozanga te kozwa etumbu.
30 Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
Kotiola moyibi te soki ayibi mpo ete azali na nzala mpe azangi eloko ya kolia.
31 Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
Kasi soki bakangi ye, akozongisa mbala sambo, akopesa biloko nyonso ya ndako na ye.
32 Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
Mobali oyo asalaka ekobo na mwasi ya moninga azali lokola moto oyo azangi mayele; kosala ekobo ya boye ezali nde komiboma;
33 Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
akobuka lokola mbuma: minyoko mpe kosambwa; bongo soni na ye ekosila te.
34 Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
Pamba te zuwa epelisaka kanda makasi kati na mobali, mpe akozala na mawa te na mokolo oyo akozongisa mabe na mabe;
35 Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
akotikala kondima ata lifuti moko te mpo ete akoka kolimbisa, mpe akoboya yango ata soki babakisi bakado.
