Príslovia 6
1 Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
Mein Sohn, hast du dich für deinen Nächsten verbürgt, für einen Fremden dich durch Handschlag verpflichtet;
2 Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
bist du durch ein mündliches Versprechen gebunden, gefangen durch die Reden deines Mundes,
3 Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
so tue doch das, mein Sohn: Rette dich; denn du bist in die Hand deines Nächsten geraten! Darum gehe hin, wirf dich vor ihm nieder und bestürme deinen Nächsten.
4 Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
Gönne deinen Augen keinen Schlaf und deinen Augenlidern keinen Schlummer!
5 Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
Rette dich aus seiner Hand wie eine Gazelle und wie ein Vogel aus der Hand des Vogelstellers!
6 Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
Gehe hin zur Ameise, du Fauler, siehe ihre Weise an und lerne:
7 Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
obwohl sie keinen Fürsten, noch Hauptmann, noch Herrscher hat,
8 Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
bereitet sie dennoch im Sommer ihr Brot und sammelt in der Erntezeit ihre Speise.
9 Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
Wie lange willst du liegen bleiben, du Fauler? Wann willst du aufstehen von deinem Schlaf?
10 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
«Ein wenig schlafen, ein wenig schlummern, ein wenig die Hände in den Schoß legen, um zu ruhen»:
11 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
so holt dich die Armut ein wie ein Schnelläufer, und der Mangel wie ein Leichtbewaffneter!
12 Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
Ein Taugenichts, ein nichtswürdiger Mensch ist, wer falsche Reden führt
13 Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
und dabei mit seinen Augen blinzelt, Kratzfüße macht und die Hände reibt.
14 Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
Verkehrtheit ist in seinem Herzen; er schmiedet allezeit Böses, richtet Zänkereien an.
15 A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
Darum wird sein Schicksal plötzlich über ihn kommen, augenblicklich wird er zusammenbrechen, unrettbar.
16 Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
Diese sechs [Stücke] haßt der HERR, und sieben sind seiner Seele ein Greuel:
17 Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
stolze Augen, falsche Zunge, Hände, die unschuldiges Blut vergießen,
18 Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
ein Herz, das böse Pläne schmiedet, Füße, die schnell zum Bösen laufen,
19 Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
ein falscher Zeuge, der Lügen ausspricht, und wer Zwietracht zwischen Brüder wirft.
20 Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Bewahre, mein Sohn, das Gebot deines Vaters, und verwirf nicht die Lehre deiner Mutter!
21 Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
Binde sie beständig auf dein Herz, hänge sie um deinen Hals;
22 Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
auf deinen Gängen sollen sie dich geleiten, auf deinem Lager dich behüten und wenn du aufstehst, dir in den Sinn kommen!
23 (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
Denn das Gebot ist eine Leuchte, und die Lehre ist ein Licht, Zucht und Vermahnung sind ein Weg des Lebens.
24 Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
Sie sollen dich bewahren vor dem schlechten Weib, vor der glatten Zunge der Fremden;
25 Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
daß du in deinem Herzen nicht nach ihrer Schönheit begehrest und sie dich nicht fange mit ihren Augenwimpern.
26 Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
Denn um einer Hure willen kommt man an den Bettelstab, und eines andern Weib gefährdet die teure Seele!
27 Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
Kann jemand Feuer in seinem Busen tragen, ohne daß seine Kleider in Brand geraten?
28 Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
Oder kann einer auf glühenden Kohlen laufen, ohne die Füße zu verbrennen?
29 Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
Also geht auch keiner ungestraft zu seines Nächsten Eheweib und rührt sie an!
30 Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
Man verachtet den Dieb nicht, wenn er stiehlt, um sein Leben zu fristen, wenn er Hunger hat;
31 Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
wird er ertappt, so muß er siebenfach bezahlen und alles hergeben, was er im Hause hat;
32 Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
wer aber ein Weib zum Ehebruch verführt, der ist ein herzloser Mensch; er ruiniert seine eigene Seele, indem er solches tut.
33 Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
Schläge und Schmach werden ihn treffen, und seine Schande ist nicht auszutilgen;
34 Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
denn der Zorn des Mannes glüht, und am Tage der Rache wird er nicht schonen;
35 Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
er sieht kein Lösegeld an und läßt sich durch das größte Geschenk nicht besänftigen.
