< Príslovia 6 >
1 Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
Mein Kind, wirst du Bürge für deinen Nächsten und hast deine Hand bei einem Fremden verhaftet,
2 Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
so bist du verknüpft durch die Rede deines Mundes und gefangen mit den Reden deines Mundes.
3 Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
So tue doch, mein Kind, also und errette dich, denn du bist deinem Nächsten in die Hände gekommen: eile, dränge und treibe deinen Nächsten.
4 Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
Laß deine Augen nicht schlafen, noch deinen Augenlider schlummern.
5 Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
Errette dich wie ein Reh von der Hand und wie eine Vogel aus der Hand des Voglers.
6 Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
Gehe hin zur Ameise, du Fauler; siehe ihre Weise an und lerne!
7 Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
Ob sie wohl keinen Fürsten noch Hauptmann noch Herrn hat,
8 Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
bereitet sie doch ihr Brot im Sommer und sammelt ihre Speise in der Ernte.
9 Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
Wie lange liegst du, Fauler? Wann willst du aufstehen von deinem Schlaf?
10 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Ja, schlafe noch ein wenig, schlummere ein wenig, schlage die Hände ineinander ein wenig, daß du schlafest,
11 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
so wird dich die Armut übereilen wie ein Fußgänger und der Mangel wie ein gewappneter Mann.
12 Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
Ein heilloser Mensch, ein schädlicher Mann geht mit verstelltem Munde,
13 Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
winkt mit Augen, deutet mit Füßen, zeigt mit Fingern,
14 Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
trachtet allezeit Böses und Verkehrtes in seinem Herzen und richtet Hader an.
15 A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
Darum wird ihm plötzlich sein Verderben kommen, und er wird schnell zerbrochen werden, da keine Hilfe dasein wird.
16 Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
Diese sechs Stücke haßt der HERR, und am siebenten hat er einen Greuel:
17 Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
hohe Augen, falsche Zunge, Hände, die unschuldig Blut vergießen,
18 Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
Herz, das mit böser Tücke umgeht, Füße, die behend sind, Schaden zu tun,
19 Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
falscher Zeuge, der frech Lügen redet und wer Hader zwischen Brüdern anrichtet.
20 Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Mein Kind, bewahre die Gebote deines Vaters und laß nicht fahren das Gesetz deiner Mutter.
21 Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
Binde sie zusammen auf dein Herz allewege und hänge sie an deinen Hals,
22 Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
wenn du gehst, daß sie dich geleiten; wenn du dich legst, daß sie dich bewahren; wenn du aufwachst, daß sie zu dir sprechen.
23 (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
Denn das Gebot ist eine Leuchte und das Gesetz ein Licht, und die Strafe der Zucht ist ein Weg des Lebens,
24 Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
auf daß du bewahrt werdest vor dem bösen Weibe, vor der glatten Zunge der Fremden.
25 Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
Laß dich ihre Schöne nicht gelüsten in deinem Herzen und verfange dich nicht an ihren Augenlidern.
26 Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
Denn eine Hure bringt einen ums Brot; aber eines andern Weib fängt das edle Leben.
27 Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
Kann auch jemand ein Feuer im Busen behalten, daß seine Kleider nicht brennen?
28 Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
Wie sollte jemand auf Kohlen gehen, daß seine Füße nicht verbrannt würden?
29 Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
Also gehet's dem, der zu seines Nächsten Weib geht; es bleibt keiner ungestraft, der sie berührt.
30 Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
Es ist einem Diebe nicht so große Schmach, ob er stiehlt, seine Seele zu sättigen, weil ihn hungert;
31 Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
und ob er ergriffen wird, gibt er's siebenfältig wieder und legt dar alles Gut in seinem Hause.
32 Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
Aber wer mit einem Weibe die Ehe bricht, der ist ein Narr; der bringt sein Leben ins Verderben.
33 Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
Dazu trifft ihn Plage und Schande, und seine Schande wird nicht ausgetilgt.
34 Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
Denn der Grimm des Mannes eifert, und schont nicht zur Zeit der Rache
35 Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
und sieht keine Person an, die da versöhne, und nimmt's nicht an, ob du viel schenken wolltest.