< Príslovia 6 >

1 Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
Mein Kind, wirst du Bürge für deinen Nächsten und hast deine Hand bei einem Fremden verhaftet,
2 Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
so bist du verknüpft mit der Rede deines Mundes und gefangen mit den Reden deines Mundes.
3 Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
So tu doch, mein Kind, also und errette dich; denn du bist deinem Nächsten in die Hände kommen; eile, dränge und treibe deinen Nächsten!
4 Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
Laß deine Augen nicht schlafen noch deine Augenlider schlummern!
5 Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
Errette dich wie ein Reh von der Hand und wie ein Vogel aus der Hand des Voglers.
6 Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
Gehe hin zur Ameise, du Fauler, siehe ihre Weise an und lerne!
7 Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
Ob sie wohl keinen Fürsten noch Hauptmann noch HERRN hat,
8 Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
bereitet sie doch ihr Brot im Sommer und sammelt ihre Speise in der Ernte.
9 Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
Wie lange, liegst du, Fauler? Wann willst du aufstehen von deinem Schlaf?
10 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Ja, schlaf noch ein wenig, schlummere ein wenig, schlage die Hände ineinander ein wenig, daß du schlafest,
11 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
so wird dich die Armut übereilen wie ein Fußgänger und der Mangel wie ein gewappneter Mann.
12 Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
Ein loser Mensch, ein schädlicher Mann, gehet mit verkehrtem Munde,
13 Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
winket mit Augen, deutet mit Füßen, zeiget mit Fingern,
14 Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
trachtet allezeit Böses und Verkehrtes in seinem Herzen und richtet Hader an.
15 A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
Darum wird ihm plötzlich sein Unfall kommen und wird schnell zerbrochen werden, daß keine Hilfe da sein wird.
16 Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
Diese sechs Stücke hasset der HERR, und am siebenten hat er einen Greuel:
17 Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
hohe Augen, falsche Zungen, Hände, die unschuldig Blut vergießen;
18 Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
Herz, das mit bösen Tücken umgehet; Füße, die behende sind, Schaden zu tun;
19 Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
falscher Zeuge, der frech Lügen redet, und der Hader zwischen Brüdern anrichtet.
20 Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Mein Kind, bewahre die Gebote deines Vaters und laß nicht fahren das Gesetz deiner Mutter!
21 Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
Binde sie zusammen auf dein Herz allewege und hänge sie an deinen Hals:
22 Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
wenn du gehest, daß sie dich geleiten; wenn du dich legest, daß sie dich bewahren; wenn du aufwachest, daß sie dein Gespräch seien.
23 (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
Denn das Gebot ist eine Leuchte und das Gesetz ein Licht; und die Strafe der Zucht ist ein Weg des Lebens,
24 Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
auf daß du bewahret werdest vor dem bösen Weibe, vor der glatten Zunge der Fremden.
25 Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
Laß dich ihre Schöne nicht gelüsten in deinem Herzen und verfahe dich nicht an ihren Augenlidern.
26 Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
Denn eine Hure bringet einen ums Brot; aber ein Eheweib fähet das edle Leben.
27 Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
Kann auch jemand ein Feuer im Busen behalten, daß seine Kleider nicht brennen?
28 Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
Wie sollte jemand auf Kohlen gehen, daß seine Füße nicht verbrannt würden?
29 Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
Also gehet es, wer zu seines Nächsten Weib gehet; es bleibt keiner ungestraft, der sie berühret.
30 Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
Es ist einem Diebe nicht so große Schmach, ob er stiehlt, seine Seele zu sättigen, weil ihn hungert.
31 Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
Und ob er begriffen wird, gibt er's siebenfältig wieder und legt dar alles Gut in seinem Hause.
32 Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
Aber der mit einem Weibe die Ehe bricht, der ist ein Narr, der bringet sein Leben ins Verderben.
33 Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
Dazu trifft ihn Plage und Schande, und seine Schande wird nicht ausgetilget.
34 Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
Denn der Grimm des Mannes eifert und schonet nicht zur Zeit der Rache
35 Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
und siehet keine Person an, die da versöhne, und nimmt's nicht an, ob du viel schenken wolltest.

< Príslovia 6 >