< Príslovia 6 >
1 Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
Ka ca, na hui ham rhi na khang tih kholong ham na kut na tum atah,
2 Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
Na ka dongkah olthui loh n'hlaeh coeng tih na ka dongkah olthui loh n'khaih.
3 Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
Te te na saii dongah ka ca aw, na huul uh cakhaw na hui kah kut ah ni na pha hae. Te dongah cet, mawn lamtah na hui hloep laeh.
4 Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
Na mik te ih sak boeh, na mikkhu te ngam boeh.
5 Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
Kut dongkah kirhang bangla sayuep kut dongkah vaa bangla namah huul uh laeh.
6 Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
Kolhnaw aw lunghi taengla cet lah, anih kah khosing ke hmu lamtah cueih van lah.
7 Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
A taengah rhalboei khaw, rhoiboei khaw, aka taemrhai ham khaw om mai pawh.
8 Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
Khohal ah a buh te a soepsoei tih cangah ah a caak te a yoep.
9 Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
Kolhnaw aw me hil nim na yalh vetih na ih lamloh me vaengah nim na thoh ve?
10 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Bet ih, bet ngam, kut poem bet neh na yalh.
11 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
Te vaengah na khodaeng te aka cet paitai bangla, na tloelnah loh photling aka bai hlang bangla ha pawk ni.
12 Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
Aka muen hlang neh boethae hlang tah a ka dongkah olhmaang nen ni a pongpa.
13 Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
A mik neh a mikhip, a kho neh a thui, a kutdawn neh a thuinuet.
14 Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
A lungbuei kah a calaak neh a tuetang takuem ah boethae bueng a paem tih, tingtoehnah neh hohmuhnah a khuen.
15 A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
Te dongah amah kah rhainah loh buengrhuet a thoeng thil vetih hoeihnah om kolla khaem pahoi ni.
16 Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
He parhuk he BOEIPA loh a thinah tih a hinglu dongah tueilaehkoi khuikah tueilaehkoi parhih tah.
17 Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
A honghi lai aka ludoeng kah a mik, ommongsitoe kah thii aka long sak kah a kut,
18 Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
Boethae kopoek aka paem lungbuei, boethae dongla aka yong paitok kho,
19 Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
A hong kah laipai loh laithae ol a sat tih pacaboeina lakli ah tingtoehnah la a khuen.
20 Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Ka ca, na pa kah olpaek te kueinah lamtah na nu kah olkhueng phap sut boeh.
21 Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
Na lungbuei ah rhawp hlaengtang lamtah na rhawn ah rhawp laikoeinah lah.
22 Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
Na caeh vaengah nang m'mawt vetih na yalh vaengah nang te n'tawt ni, na haenghang vaengah nang n'lolmang puei ni.
23 (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
Olpaek tah hmaithoi ni, olkhueng khaw vangnah ni, thuituennah dongkah toelthamnah khaw hingnah longpuei ni.
24 Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
Huta thae taeng lamkah neh kholong nu ol hnal lamloh nang aka ngaithuen ham ni.
25 Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
A sakthen te na thinko nen khaw nai boeh, a mikkhu neh nang te n'hloih boel saeh.
26 Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
Pumyoi nu tah buh hluem ham ni, tedae hlang yuu loh hinglu phutlo khaw a hoem.
27 Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
Hlang kah a rhang dongah hmai a poep lalah a himbai te hoeh mahpawt a?
28 Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
Hlang pakhat te hmai-alh dongah a caeh lalah a kho te duih mahpawt a?
29 Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
A hui kah yuu te aka kun thil tih aka ben tah pakhat khaw hmil tangloeng mahpawh.
30 Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
A hinglu kah a lamlum dip sak hamla a huen atah hlanghuen te hlang loh hnoelrhoeng mahpawt a?
31 Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
A hmuh uh atah a pueh parhih la a sah saeh lamtah a im kah a boei a rhaeng te boeih a phai saeh.
32 Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
Lungbuei aka talh huta tah samphaih, a hinglu aka phae long ni te te a saii.
33 Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
Tlohtat neh yah a dong vetih anih kokhahnah te hmata mahpawh.
34 Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
Phulohnah khohnin ah a va kah kosi neh thatlainah dongah lungma ti mahpawh.
35 Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
A mikhmuh kah tlansum pakhat khaw khuen pah pawt vetih kapbaih yet cakhaw huem pah mahpawh.