Príslovia 5
1 Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
Filho meu, presta atenção à minha sabedoria, inclina teus ouvidos ao meu entendimento.
2 Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
Para que guardes o bom-senso; e teus lábios conservem o conhecimento.
3 Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
Porque os lábios da mulher pervertida gotejam mel; e sua boca é mais suave que o azeite.
4 Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
Porém seu fim é mais amargo que o absinto; é afiado como a espada de dois fios.
Seus pés descem à morte; seus passos conduzem ao Xeol. (Sheol h7585)
6 Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
Para que não ponderes a vereda da vida, os percursos delas são errantes, e tu não os conhecerás.
7 Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
E agora, filhos, escutai-me; e não vos desvieis das palavras de minha boca.
8 Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
Mantenha teu caminho longe dela; e não te aproximes da porta da casa dela.
9 Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
Para que não dês tua honra a outros, nem teus anos [de vida] aos cruéis.
10 Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
Para que estranhos não se fartem de teu poder, e teus trabalhos [não sejam] aproveitados em casa alheia;
11 I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
E gemas em teu fim, quando tua carne e teu corpo estiverem consumidos.
12 A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
E digas: Como eu odiei a correção, e meu coração desprezou a repreensão?
13 A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
E não escutei a voz de meus ensinadores, nem ouvi a meus mestres.
14 O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
Quase me achei em todo mal, no meio da congregação e do ajuntamento.
15 Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
Bebe água de tua [própria] cisterna, e das correntes de teu [próprio] poço.
16 Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
Derramar-se-iam por fora tuas fontes, [e] pelas ruas os ribeiros de águas?
17 Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
Sejam somente para ti, e não para os estranhos contigo.
18 Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
Seja bendito o teu manancial, e alegra-te com a mulher de tua juventude.
19 Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
[Seja ela] uma cerva amorosa e gazela graciosa; que os seios dela te fartem em todo tempo; e anda pelo caminho do amor dela continuamente.
20 Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
E por que tu, filho meu, andarias perdido pela estranha, e abraçarias o peito da [mulher] alheia?
21 Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
Pois os caminhos do homem estão perante os olhos do SENHOR; e ele pondera todos os seus percursos.
22 Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
O perverso será preso pelas suas [próprias] perversidades; e será detido pelas cordas de seu [próprio] pecado.
23 Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
Ele morrerá pela falta de correção; e andará sem rumo pela grandeza de sua loucura.
