Príslovia 5
1 Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
My son, pay attention to my wisdom. Turn your ear to my understanding,
2 Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
that you may maintain discretion, that your lips may preserve knowledge.
3 Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
For the lips of an adulteress drip honey. Her mouth is smoother than oil,
4 Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
but in the end she is as bitter as wormwood, and as sharp as a two-edged sword.
Her feet go down to death. Her steps lead straight to Sheol. (Sheol h7585)
6 Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
She gives no thought to the way of life. Her ways are crooked, and she doesn’t know it.
7 Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
Now therefore, my sons, listen to me. Don’t depart from the words of my mouth.
8 Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
Remove your way far from her. Don’t come near the door of her house,
9 Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
lest you give your honour to others, and your years to the cruel one;
10 Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
lest strangers feast on your wealth, and your labours enrich another man’s house.
11 I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
You will groan at your latter end, when your flesh and your body are consumed,
12 A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
and say, “How I have hated instruction, and my heart despised reproof.
13 A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
I haven’t obeyed the voice of my teachers, nor turned my ear to those who instructed me!
14 O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
I have come to the brink of utter ruin, amongst the gathered assembly.”
15 Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
Drink water out of your own cistern, running water out of your own well.
16 Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
Should your springs overflow in the streets, streams of water in the public squares?
17 Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
Let them be for yourself alone, not for strangers with you.
18 Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
Let your spring be blessed. Rejoice in the wife of your youth.
19 Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
A loving doe and a graceful deer— let her breasts satisfy you at all times. Be captivated always with her love.
20 Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
For why should you, my son, be captivated with an adulteress? Why embrace the bosom of another?
21 Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
For the ways of man are before the LORD’s eyes. He examines all his paths.
22 Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
The evil deeds of the wicked ensnare him. The cords of his sin hold him firmly.
23 Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
He will die for lack of instruction. In the greatness of his folly, he will go astray.
