Príslovia 5
1 Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
My son, pay attention to my wisdom, and incline your ear to my prudence,
2 Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
so that you may guard your thinking, and so that your lips may preserve discipline. Do not pay attention to the deceit of a woman.
3 Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
For the lips of a loose woman are like a dripping honeycomb, and her voice is smoother than oil.
4 Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
But in the end, she is as bitter as wormwood, and as sharp as a two-edged sword.
Her feet descend into death, and her steps reach even to Hell. (Sheol h7585)
6 Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
They do not walk along the path of life; her steps are wandering and untraceable.
7 Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
Therefore, my son, listen to me now, and do not withdraw from the words of my mouth.
8 Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
Make your way at a distance from her, and do not approach the doors of her house.
9 Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
Do not give your honor to foreigners, and your years to the cruel.
10 Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
Otherwise, outsiders may be filled with your strength, and your labors may be in a foreign house,
11 I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
and you may mourn in the end, when you will have consumed your flesh and your body. And so you may say:
12 A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
“Why have I detested discipline, and why has my heart not been quieted by correction?
13 A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
And why have I not listened to the voice of those who guided me? And why has my ear not inclined to my teachers?
14 O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
I have almost been with all evil in the midst of the church and of the assembly.”
15 Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
Drink water from your own cistern and from the springs of your own well.
16 Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
Let your fountains be diverted far and wide, and divide your waters in the streets.
17 Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
Hold them for yourself alone, and do not let strangers be partakers with you.
18 Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
Let your spring be blessed, and rejoice with the wife of your youth:
19 Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
a beloved doe and most pleasing fawn. Let her breasts inebriate you at all times. Be delighted continually by her love.
20 Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
Why are you seduced, my son, by a strange woman, and why are you kept warm by the bosom of another?
21 Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
The Lord beholds the ways of man, and he considers all his steps.
22 Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
His own iniquities take hold of the impious, and he is bound by the cords of his own sins.
23 Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
He shall die, for he has not held to discipline. And by the multitude of his foolishness, he shall be deceived.
