Príslovia 5
1 Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
My son, pay attention to my wisdom; incline your ear to my insight,
2 Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
that you may maintain discretion and your lips may preserve knowledge.
3 Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
Though the lips of the forbidden woman drip honey and her speech is smoother than oil,
4 Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
in the end she is bitter as wormwood, sharp as a double-edged sword.
Her feet go down to death; her steps lead straight to Sheol. (Sheol h7585)
6 Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
She does not consider the path of life; she does not know that her ways are unstable.
7 Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
So now, my sons, listen to me, and do not turn aside from the words of my mouth.
8 Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
Keep your path far from her; do not go near the door of her house,
9 Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
lest you concede your vigor to others, and your years to one who is cruel;
10 Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
lest strangers feast on your wealth, and your labors enrich the house of a foreigner.
11 I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
At the end of your life you will groan when your flesh and your body are spent,
12 A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
and you will say, “How I hated discipline, and my heart despised reproof!
13 A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
I did not listen to the voice of my teachers or incline my ear to my mentors.
14 O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
I am on the brink of utter ruin in the midst of the whole assembly.”
15 Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
Drink water from your own cistern, and running water from your own well.
16 Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
Why should your springs flow in the streets, your streams of water in the public squares?
17 Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
Let them be yours alone, never to be shared with strangers.
18 Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
May your fountain be blessed, and may you rejoice in the wife of your youth:
19 Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
A loving doe, a graceful fawn— may her breasts satisfy you always; may you be captivated by her love forever.
20 Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
Why be captivated, my son, by an adulteress, or embrace the bosom of a stranger?
21 Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
For a man’s ways are before the eyes of the LORD, and the LORD examines all his paths.
22 Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
The iniquities of a wicked man entrap him; the cords of his sin entangle him.
23 Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
He dies for lack of discipline, led astray by his own great folly.
