Príslovia 5
1 Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
Ka ca aw, ka cueihnah he hnatung lamtah ka lungcuei dongla na hna kaeng lah.
2 Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
Thuepnah neh mingnah te ngaithuen hamla na hmuilai long khaw tuem uh saeh.
3 Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
Rhalawt nu kah a hmuilai ah khoilitui cip tih a lai khaw situi lakah hnal.
4 Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
Tedae hmailong ah tah anih te pantong bangla khahing tih cunghang paihat bangla haat.
A kho te dueknah khuila suntla tih a khokan loh saelkhui la a doek. (Sheol h7585)
6 Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
Hingnah caehlong lakah a ming pawh a namtlak likloek te saelh ve ne.
7 Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
Te dongah ka ca rhoek kai ol he hnatun uh laeh, ka ka dongkah olthui te nong tak boeh.
8 Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
Na longpuei te anih neh lakhla sak lamtah a im thohka lam khaw mop boeh.
9 Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
Na mueithennah te a tloe taengla ham pae vetih na kum muenying muenyang la hang khueh ve.
10 Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
Na thadueng te rhalawt rhoek cung uh vetih na patangnah phu te kholong imkhui la pawk ve.
11 I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
Na hmailong ah na nguek vetih na pum na saa khaw hmawn hae ni.
12 A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
Te vaengah, “Thuituennah te ka hmuhuet tih toelthamnah khaw ka lungbuei loh a tlaitlaek pai.
13 A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
Ka saya ol te ka hnatun pawh kai aka cang puei taengah khaw ka hna ka kaeng pawh.
14 O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
Hlangping neh rhaengpuei lakli kah boethae sumsiit te vat ka pha,” na ti hae ni
15 Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
Na tuitung dongkah tui neh na tuito lamtah aka sih te o.
16 Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
Na tuisih te kawtpoeng ah, sokca tui te toltung ah phuet saeh.
17 Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
Nang namah bueng hamla om saeh lamtah na taengkah kholong ham boel saeh.
18 Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
Na thunsih te yoethen la om saeh lamtah na camoe kah na yuu dongah kohoe sak.
19 Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
Anih tah sayuk rhuinu lunguem bangla, a sukbam te sakhi rhuinu mikdaithen bangla a tuetang boeih ah nang te m'hmilhmal sak saeh lamtah a lungnah loh m'palang sak yoeyah saeh.
20 Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
Ba ham lae ka ca loh rhalawt la na palang vetih kholong kah a rhang te na kop eh.
21 Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
Hlang kah longpuei neh a namtlak boeih a saelh te khaw BOEIPA mikhmuh ah om.
22 Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
Halang te amah kathaesainah loh amah te a tuuk tih a tholhnah rhui loh a ban.
23 Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
Anih thuituennah a om pawt dongah duek vetih a anglat aih dongah palang ni.
