Príslovia 5
1 Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
Ka capa, ka palunghahaih lok hae tahngaih loe, ka panoekhaih to pakuem ah;
2 Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
to tih nahaeloe hmuen panoekhaih na tawn ueloe, na pahni mah panoekhaih to pakuem tih.
3 Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
Zaehaih sak koeh nongpata ih pahni loe khoitui baktiah long moe, a thuih ih lok doeh situi pongah amnae kue;
4 Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
toe anih boenghaih loe ahmuet baktiah khaa moe, haa hnetto kaom sumsen baktiah noet.
Anih ih khoknawk loe duekhaih bangah anghum tathuk moe, a caehhaih loklam doeh hell ah akunh. (Sheol h7585)
6 Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
Anih loe hinghaih loklam to poek ai, a caehhaih loklamnawk loe cak ai, loklam doeh panoek ai.
7 Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
To pongah ka caanawk, ka lok hae tahngai oh; ka thuih ih lok hae angqoi o taak hmah.
8 Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
To nongpata to kangthla ah caeh o taak ah loe, a im ih thok taengah doeh caeh o hmah;
9 Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
to tih ai nahaeloe pakoeh ah na ohhaih to minawk khaeah paek ving ueloe, na hinghaih saningnawk doeh tahmenhaih tawn ai kaminawk khaeah na paek ving moeng tih;
10 Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
nang ih hmuenmae hoiah kalah kaminawk ih zok to koi lat ueloe, toksak hoiah na hak ih hmuennawk to minawk im ah cawn ving tih.
11 I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
Na takpum hoi na ngan to qongh naah, palungset hoiah na om sut tih,
12 A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
to naah kawbangmaw thuitaekhaih to ka hnukma moe, zoehhaih lok doeh ka palung mah patoek boeh;
13 A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
kai patukkungnawk ih lok to ka tahngai ai, nihcae mah patuk ih loknawk doeh ka tahngai ai.
14 O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
Kai loe amkhueng kaminawk salakah kasae kami ah ni ka oh boeh, tiah na thui tih.
15 Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
Nangmah ih tui tabu thung ih tui to nae ah loe, nangmah ih tuikhaw thung ih tui to nae ah.
16 Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
Na tuipuek to ahmuen kruekah long nasoe, vapui tuinawk baktiah loklam boih ah longsak ah.
17 Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
Nangmah han khue long nasoe, minawk kalah han pazet hmah.
18 Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
Na tuipuek loe tahamhoihaih om nasoe loe, na thendoeng nathuem ih zu hoiah kanawm ah khosah ah.
19 Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
Anih loe palung koi kaom tasuk amno, koeh koi kaom tasuk baktiah om nasoe loe, anih ih tahnu mah na koehhaih to koepsak poe nasoe; ang palunghaih mah na palung to dipsak nasoe.
20 Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
Ka capa, tipongah zaehaih sak koeh nongpata to na koeh moe, tangzat zaw nongpata to na takoih loe?
21 Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
Kami caehhaih loklamnawk loe Angraeng hmaa ah ni oh, a caehhaih loklamnawk boih Angraeng mah hnuk pae.
22 Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
Kasae kami loe a sakpazaehaih hmuen pongah aman ueloe, a zaehaih quinawk mah anih to zaeng caeng tih.
23 Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
Anih amthuhaih loe nung parai pongah anih loe loklam amkhraeng ving ueloe, thuitaekhaih om ai ah dueh tih.
