< Príslovia 4 >
1 Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
Ascoltate, o figli, l'istruzione di un padre e fate attenzione per conoscere la verità,
2 Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
poiché io vi do una buona dottrina; non abbandonate il mio insegnamento.
3 Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
Anch'io sono stato un figlio per mio padre, tenero e caro agli occhi di mia madre.
4 On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
Egli mi istruiva dicendomi: «Il tuo cuore ritenga le mie parole; custodisci i miei precetti e vivrai.
5 Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
Acquista la sapienza, acquista l'intelligenza; non dimenticare le parole della mia bocca e non allontanartene mai.
6 Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
Non abbandonarla ed essa ti custodirà, amala e veglierà su di te.
7 Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
Principio della sapienza: acquista la sapienza; a costo di tutto ciò che possiedi acquista l'intelligenza.
8 Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
Stimala ed essa ti esalterà, sarà la tua gloria, se l'abbraccerai.
9 Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
Una corona di grazia porrà sul tuo capo, con un diadema di gloria ti cingerà».
10 Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
Ascolta, figlio mio, e accogli le mie parole ed esse moltiplicheranno gli anni della tua vita.
11 Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
Ti indico la via della sapienza; ti guido per i sentieri della rettitudine.
12 Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
Quando cammini non saranno intralciati i tuoi passi, e se corri, non inciamperai.
13 Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
Attieniti alla disciplina, non lasciarla, pràticala, perché essa è la tua vita.
14 Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
Non battere la strada degli empi e non procedere per la via dei malvagi.
15 Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
Evita quella strada, non passarvi, stà lontano e passa oltre.
16 Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
Essi non dormono, se non fanno del male; non si lasciano prendere dal sonno, se non fanno cadere qualcuno;
17 Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
mangiano il pane dell'empietà e bevono il vino della violenza.
18 Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
La strada dei giusti è come la luce dell'alba, che aumenta lo splendore fino al meriggio.
19 Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
La via degli empi è come l'oscurità: non sanno dove saranno spinti a cadere.
20 Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
Figlio mio, fà attenzione alle mie parole, porgi l'orecchio ai miei detti;
21 Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
non perderli mai di vista, custodiscili nel tuo cuore,
22 Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
perché essi sono vita per chi li trova e salute per tutto il suo corpo.
23 Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
Con ogni cura vigila sul cuore perché da esso sgorga la vita.
24 Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
Tieni lungi da te la bocca perversa e allontana da te le labbra fallaci.
25 Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
I tuoi occhi guardino diritto e le tue pupille mirino diritto davanti a te.
26 Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
Bada alla strada dove metti il piede e tutte le tue vie siano ben rassodate.
27 Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.
Non deviare né a destra né a sinistra, tieni lontano il piede dal male.