Príslovia 4
1 Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
Tande, O fis yo, enstriksyon a yon papa, e fè atansyon pou ou kab reyisi jwenn bon konprann,
2 Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
Paske mwen bay ou bon konsèy; pa abandone enstriksyon mwen.
3 Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
Lè m te yon jenn timoun ak papa m, byen jenn e sèl fis devan zye a manman m,
4 On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
Alò, li te enstwi mwen e te di mwen: “Kite kè ou kenbe fèm a pawòl mwen; kenbe lòd mwen yo pou ou viv.
5 Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
Vin ranmase sajès! Ranmase bon konprann! Pa bliye, ni pa vire kite pawòl a bouch mwen yo.
6 Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
Pa abandone li e li va pwoteje ou; renmen li e li va veye sou ou.
7 Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
Men sa ki kòmansman sajès la: Ranmase sajès! Epi avèk sa ou rasanble a, chache bon konprann.
8 Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
Mete valè li wo e li va fè ou leve; li va bay ou onè si ou anbrase l.
9 Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
Li va poze sou tèt ou yon kouwòn lagras; li va prezante ou avèk yon kouwòn byen bèl.”
10 Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
Tande, fis mwen an, vin dakò ak pawòl mwen yo, e lane lavi ou yo va vin byen long.
11 Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
Mwen te dirije ou nan chemen sajès la; mwen te kondwi ou nan pa ladwati yo.
12 Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
Lè ou mache, pa ou yo p ap jennen; epi si ou kouri, ou p ap glise tonbe.
13 Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
Pran enstriksyon; pa lage menm. Pwoteje li paske li se lavi ou.
14 Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
Pa antre nan chemen mechan yo, e pa avanse nan vwa malfektè yo.
15 Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
Evite li, pa pase kote li; vire kite li e ale byen lwen.
16 Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
Paske, yo p ap kab dòmi si yo pa fè mal; epi dòmi vin vòlè soti nan zye yo si yo pa fè lòt glise tonbe.
17 Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
Paske yo manje pen a malveyan yo e bwè diven vyolans.
18 Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
Men pa a moun dwat yo se tankou limyè granmmaten ki briye pi fò e pi fò jiskaske li vin fè jou nèt.
19 Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
Chemen mechan yo tankou tenèb; yo pa konnen sou kisa pou yo tonbe.
20 Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
Fis mwen an, prete atansyon a pawòl mwen yo; panche zòrèy ou vè diskou mwen yo.
21 Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
Pa kite yo vin disparèt devan zye ou; kenbe yo nan fon kè ou.
22 Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
Paske yo se lavi a sila ki jwenn yo, ak lasante a tout kò yo.
23 Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
Veye sou kè ou ak tout dilijans; paske de li, sous lavi yo koule.
24 Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
Mete lwen de ou yon bouch manti e mete tout pawòl foub byen lwen ou.
25 Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
Kite zye ou gade tou dwat devan e kite vizyon ou konsantre devan nèt.
26 Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
Veye wout pye ou konn pran e tout chemen ou yo va byen etabli.
27 Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.
Pa vire ni adwat ni agoch; fè pye ou vire kite mal.
