Príslovia 4
1 Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
Послушайте, чада, бащина поука, И внимавайте да научите разум.
2 Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
Понеже ви давам добро учение, Не оставяйте наставлението ми.
3 Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
Защото и аз бях син на баща си, Гален и безподобен на майка си,
4 On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
И той ме наставляваше и ми казваше: Нека държи сърцето ти думите ми, Пази заповедите ми и ще живееш,
5 Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
Придобий мъдрост, придобий разум; Не забравяй, нито се отклонявай от думите на устата ми.
6 Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
Не я оставяй и тя ще те пази. Обичай я - и ще те варди.
7 Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
Главното е мъдрост; затова придобивай мъдрост, И при всичко, що си придобил, придобивай разум.
8 Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
Въздигай я и тя ще те въздигне, Когато я прегърнеш, ще ти докара слава.
9 Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
Ще положи на главата ти красив венец. Ще ти даде славна корона
10 Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
Слушай, сине мой, и приеми думите ми, И годините на живота ти ще се умножат.
11 Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
Наставлявал съм те в пътя на мъдростта, Водил съм те по прави пътеки.
12 Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
Когато ходиш стъпките ти не ще бъдат стеснени; И когато тичаш, няма да се спънеш.
13 Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
Хвани се здраво за поуката, недей я оставя; Пази я, понеже тя е животът ти.
14 Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
Не влизай в пътеките на нечестивите, И не ходи по пътя на лошите.
15 Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
Отбягвай от него, не минавай край него. Отклони се от него и замини.
16 Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
Защото те не заспиват, око не сторят зло, И сън не ги хваща, ако не спънат някого.
17 Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
Понеже ядат хляб на нечестие, И пият вино на насилство.
18 Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
Но пътя на праведните е като виделото на разсъмване, Което се развиделява, догдето стане съвършен ден.
19 Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
Пътят на нечестивите е като тъмнина; Не знаят от що се спъват.
20 Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
Сине мой, внимавай на думите ми, Приклони ухото си към беседите ми.
21 Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
Да се не отдалечат от очите ти. Пази ги дълбоко в сърцето си;
22 Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
Защото те са живот за тия, които ги намират, И здраве за цялата им снага.
23 Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
Повече от всичко друго що пазиш, пази сърцето си, Защото от него са изворите на живота.
24 Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
Отмахни от себе си опърничави уста, И отдалечи от себе си развратени устни.
25 Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
Очите ти нека гледат право напред, И клепачите ти нека бъдат оправени право пред тебе.
26 Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
Обмисляй внимателно пътеката на нозете си, И всичките ти пътища нека бъдат добре уредени.
27 Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.
Не се отбивай ни на дясно ни на ляво; Отклони ногата си от зло.
