< Príslovia 31 >

1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
Ķēniņa Lemuēļa vārdi, tā mācība, ko viņa māte tam mācīja.
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
Ak, mans dēls! ak manas miesas dēls! tu manu solījumu dēls.
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
Nedod sievām savu spēku, nedz savu ceļu tām, kas ķēniņus samaitā.
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
Ķēniņiem nebūs, ak Lemuēl, ķēniņiem nebūs vīna dzert, nedz valdniekiem stipra dzēriena iekārot,
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
Ka dzerdami neaizmirst likumus, un nepārgroza tiesu visiem sērdieņiem.
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
Dodiet stipru dzērienu tam, kas iet bojā, un vīnu, kam noskumusi sirds:
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
Tāds lai dzer, ka aizmirst savu nabadzību, un vairs nepiemin savas bēdas.
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
Atdari savu muti par mēmo un par visiem, kas ir atstāti.
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
Atdari savu muti, tiesā taisni un nes tiesu nabagam un sērdienim.
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
Tikušu (tikumīgu) sievu, kas tādu atrod, pāri par pērlēm ir viņas dārgums.
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
Uz viņu uzticas vīra sirds un labuma tam netrūkst nekāda.
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
Tā dara tam labu, ne ļaunu visās sava mūža dienās.
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
Viņa gādā par vilnu un liniem un strādā priecīgām rokām.
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
Tā ir kā laivinieka laiva, sagādā maizi no tālienes.
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
Jau pašā naktī tā ceļas un dod barību savai saimei un kalponēm iespriesto tiesu.
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
To zemes stūri, ko cerē, tā dabū, no savu roku augļiem tā dēsta vīna dārzu.
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
Ar spēku tā jož savus gurnus un savas rokas ar stiprumu.
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
Tā mana, ka viņas pūliņš labi sokas, un gaisma tai neapdziest naktī.
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
Tā stiepj savu roku pie kodeļa un tver ar pirkstiem ratiņu.
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
Tā sērdieņus mīlīgi apkampj un pasniedz nabagiem roku.
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
Savam namam tā nebīstas sniega, jo saime divkārtīgi ģērbta.
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
Tā sev taisa apsegus, dārgs audeklis un purpurs tai ir apģērbs.
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
Tai vīrs ir pazīstams vārtos, kad tas sēž ar zemes vecajiem.
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
Viņa auž linu svārkus un pārdod, un izdod pircējiem jostas.
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
Stiprums un gods tai apģērbs; tā smejas par nākamo laiku.
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
Savu muti tā atdara ar gudrību, un uz viņas mēles ir jauka mācība.
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
Viņa skatās pēc visām sava nama gaitām un neēd savu maizi ar slinkumu.
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
Viņas bērni pieceļas un teic viņu laimīgu; viņas vīrs, tas to slavē:
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
Daudz mātes meitām ir goda tikums, bet tu esi pāri par visām!
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
Daiļums viļ un skaistums paiet; dievbijīga sieva, tā ir teicama!
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
Teiciet viņu par viņas roku augļiem, un viņas pašas darbi lai viņu ļaudīs teic!

< Príslovia 31 >