< Príslovia 31 >

1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
Paroles du roi Lemuel, l’oracle que sa mère lui enseigna:
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
Quoi, mon fils? et quoi, fils de mon ventre? et quoi, fils de mes vœux?
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
Ne donne point ta force aux femmes, ni tes voies à celles qui perdent les rois.
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
Ce n’est point aux rois, Lemuel, ce n’est point aux rois de boire du vin, ni aux grands [de dire]: Où sont les boissons fortes?
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
de peur qu’ils ne boivent, et n’oublient le statut, et ne fassent fléchir le jugement de tous les fils de l’affliction.
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
Donnez de la boisson forte à celui qui va périr, et du vin à ceux qui ont l’amertume dans le cœur:
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
qu’il boive et qu’il oublie sa pauvreté, et ne se souvienne plus de ses peines.
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
Ouvre ta bouche pour le muet, pour la cause de tous les délaissés.
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
Ouvre ta bouche, juge avec justice, et fais droit à l’affligé et au pauvre.
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
Une femme vertueuse! Qui la trouvera? Car son prix est bien au-delà des rubis.
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
Le cœur de son mari se confie en elle, et il ne manquera point de butin.
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
Elle lui fait du bien et non du mal, tous les jours de sa vie.
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
Elle cherche de la laine et du lin, et travaille de ses mains avec joie.
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
Elle est comme les navires d’un marchand, elle amène son pain de loin.
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
Elle se lève quand il est encore nuit, et elle donne la nourriture à sa maison, et la tâche à ses servantes.
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
Elle pense à un champ, et elle l’acquiert; du fruit de ses mains elle plante une vigne.
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
Elle ceint ses reins de force, et fortifie ses bras.
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
Elle éprouve que son trafic est bon; de nuit sa lampe ne s’éteint pas.
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
Elle met la main à la quenouille, et ses doigts tiennent le fuseau.
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
Elle étend sa main vers l’affligé, et tend ses mains au nécessiteux.
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
Elle ne craint pas la neige pour sa maison, car toute sa maison est vêtue d’écarlate.
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
Elle se fait des tapis; le fin coton et la pourpre sont ses vêtements.
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
Son mari est connu dans les portes quand il s’assied avec les anciens du pays.
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
Elle fait des chemises, et les vend; et elle livre des ceintures au marchand.
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
Elle est vêtue de force et de dignité, et elle se rit du jour à venir.
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
Elle ouvre sa bouche avec sagesse, et la loi de la bonté est sur sa langue.
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
Elle surveille les voies de sa maison, et ne mange pas le pain de paresse.
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
Ses fils se lèvent et la disent bienheureuse, son mari [aussi], et il la loue:
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
Plusieurs filles ont agi vertueusement; mais toi, tu les surpasses toutes!
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
La grâce est trompeuse, et la beauté est vanité; la femme qui craint l’Éternel, c’est elle qui sera louée.
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
Donnez-lui du fruit de ses mains, et qu’aux portes ses œuvres la louent.

< Príslovia 31 >