Príslovia 30
1 Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
Besede Jakéjevega sina Agúrja, celó prerokba. Človek je govoril Itiélu, celo Itiélu in Ukálu.
2 Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
Zagotovo sem bolj brutalen kakor katerikoli človek in nimam človeškega razumevanja.
3 Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
Niti se nisem učil modrosti niti imel spoznanja o svetih.
4 Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
Kdo se je povzpel v nebo ali se spustil? Kdo je zbral veter v svoje pesti? Kdo je vode omejil v obleko? Kdo je utrdil vse konce zemlje? Kakšno je njegovo ime in kakšno je ime njegovega sina, če lahko poveš?
5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
Vsaka Božja beseda je čista, on je ščit vsem tem, ki svoje trdno upanje polagajo vanj.
6 Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
Ne dodajaj njegovim besedam, da te ne graja in bi bil spoznan za lažnivca.
7 Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
Dve stvari sem zahteval od tebe, ne odrekaj mi ju, preden umrem:
8 Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
ničnost in laži odstrani daleč od mene, ne dajaj mi niti revščine niti bogastev, hrani me s hrano zame primerno,
9 Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
da ne bi bil sit in te utajil in rekel: »Kdo je Gospod?« Ali, da ne bi bil reven in kradel in zaman vzel imena svojega Boga.
10 Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
Služabnika ne zatoži njegovemu gospodarju, da te ne bi ta preklel in bi bil ti spoznan [za] krivega.
11 Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
Je rod, ki preklinja svojega očeta in ne blagoslavlja svoje matere.
12 Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
Je rod, ki je čist v svojih lastnih očeh, vendar ni umit pred svojimi umazanostmi.
13 Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
Je rod, oh kako vzvišene so njihove oči! In njihove veke povzdignjene.
14 Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
Je rod, katerih zobje so kakor meči in zobje njihove čeljusti kakor noži, da požro uboge z zemlje in pomoči potrebne izmed ljudi.
15 Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
Pijavka ima dve hčeri, kričeč: »Daj, daj.« So tri stvari, ki niso nikoli nasičene, da, štiri stvari ne rečejo: »Dovolj je «:
grob in jalova maternica; zemlja, ki ni nasičena z vodo; in ogenj, ki ne govori: »Dovolj je.« (Sheol h7585)
17 Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
Oko, ki zasmehuje svojega očeta in prezira pokoravanje svoji materi, bodo izkljuvali dolinski krokarji in mladi orli ga bodo pojedli.
18 Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
Tri stvari so, ki so mi prečudovite, da, štiri, ki jih ne poznam:
19 Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
pot orla na nebu; pot kače na skali; pot ladje na sredini morja; in pot človeka z dekletom.
20 Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
Podobna je pot zakonolomne ženske; jé in si obriše svoja usta ter reče: »Nobene zlobnosti nisem storila.«
21 Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
Zaradi treh stvari je zemlja vznemirjena in zaradi štirih kar ne more prenesti:
22 Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
zaradi služabnika, kadar kraljuje; in bedaka, kadar je nasičen s hrano;
23 Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
zaradi zoprne ženske, kadar je poročena; in pomočnice, ki je dedinja svoje gospodarice.
24 Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
Štiri stvari so, ki so majhne na zemlji, toda le-te so silno modre:
25 Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
mravlje niso močno ljudstvo, vendar svojo hrano pripravljajo poleti;
26 Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
kunci so samo slaboten narod, vendar si svoje hiše naredijo v skalah;
27 Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
leteče kobilice nimajo kralja, pa vendar gredo vse izmed njih s trumami;
28 Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
pajkovka grabi s svojimi rokami in je v kraljevih palačah.
29 Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
Tri stvari so, ki dobro hodijo, da, štiri so ljubke v hoji:
30 Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
lev, ki je najmočnejši med zvermi in se ne obrača proč zaradi kogarkoli;
31 Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
hrt; in tudi kozel; in kralj, zoper katerega ni vstaje.
32 Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
Če si nespametno storil s povzdigovanjem samega sebe, ali če snuješ zlo, položi svojo roko na svoja usta.
33 Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
Zagotovo stepanje mleka prinaša maslo in močno stiskanje nosu prinaša kri, tako pospeševanje besa prinaša prepir.
