Príslovia 30
1 Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
Zvirevo zvaAguri mwanakomana waJake, shoko rake: Murume uyu akati kuna Itieri, kuna Itieri nokuna Ukari:
2 Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
“Ndini munhu asingazivi zvikuru kwazvo pakati pavanhu; handina kunzwisisa kwomunhu.
3 Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
Handina kudzidza uchenjeri, uye handina ruzivo rwaiye Mutsvene.
4 Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
Ndiani akakwidza kudenga uye akazoburuka? Ndiani akabata mhepo mumaoko ake? Ndiani akasungirira mvura munguo yake? Ndiani akaisa migumo yose yenyika? Zita rake ndiani, uye nezita romwanakomana wake? Ndiudzei kana muchiriziva!
5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
“Shoko rimwe nerimwe raMwari nderechokwadi; iye chidzitiro kuna avo vanovanda maari.
6 Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
Usawedzera kumashoko ake, kana kuti achakutsiura uye agokuratidza kuti uri murevi wenhema.
7 Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
“Zvinhu zviviri zvandinokumbira kwamuri, imi Jehovha, musandirambira izvi ndisati ndafa:
8 Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
Bvisai kusatendeka nenhema zvive kure neni; musandipa urombo kana pfuma, asi ndipei chete zvokudya zvemisi yose.
9 Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
Zvichida, ndingava nezvakawanda kwazvo ndikasakukudzai, uye ndikazoti, ‘Jehovha ndianiko?’ Kana kuti zvimwe ndingava murombo ndikaba, uye ndikasaremekedza zita raMwari wangu.
10 Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
“Usareva muranda kuna tenzi wake, nokuti achakutuka, uye uchazviripira izvozvo.
11 Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
“Kuna avo vanotuka madzibaba avo uye vasingaropafadzi vanamai vavo;
12 Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
vaya vanozviti vakachena pamaonero avo asi vasina kusukwa tsvina yavo;
13 Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
vaya vane meso anozvikudza nguva dzose, vane matarisiro okushora;
14 Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
vaya vane meno anenge minondo nameno eshaya dzavo anenge mapanga kuti vaparadze varombo panyika, navanoshayiwa kubva pakati pavanhu.
15 Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
“Chikwevaropa chine vanasikana vaviri. Vanodanidzira vachiti, ‘Tipei! Tipei!’ “Kune zvinhu zvitatu zvisingatongoguti, zvina zvisingamboti, ‘Zvaringana!’:
guva, chizvaro chisingabereki, pasi pasingaguti mvura, nomoto usingamboti, ‘Zvaringana!’ (Sheol h7585)
17 Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
“Ziso rinotuka baba, rinoshora kuteerera mai, richanongorwa namakunguo omumupata, richadyiwa namagora.
18 Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
“Pane zvinhu zvitatu zvinondishamisa kwazvo, zvina zvandisinganzwisisi, zvinoti:
19 Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
nzira yegondo riri mudenga, nenzira yenyoka paruware, nenzira yechikepe pagungwa, uye nzira yomurume ane musikana.
20 Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
“Iyi ndiyo nzira yomukadzi chifeve: Anodya agopukuta muromo wake uye agoti, ‘Hapana chinhu chakaipa chandaita ini.’
21 Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
“Nyika inodedera nokuda kwezvinhu zvitatu, zvinhu zvina zvaisingadi kuona:
22 Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
muranda anozova mambo, benzi rine zvokudya zvizhinji,
23 Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
mukadzi akaroorwa asi asingadiwi, nomurandakadzi anotorera vatenzi vake murume.
24 Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
“Panyika pane zvinhu zvina zvidiki, asi zvakachenjera kwazvo:
25 Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
Masvosve zvipuka zvine simba duku asi anounganidza zvokudya zvawo muzhizha:
26 Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
mbira zvipuka zvisina simba guru, asi dzinoita imba yadzo mumatombo;
27 Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
mhashu hadzina mambo, asi dzinofamba pamwe chete mumapoka adzo;
28 Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
dzvinyu rinogona kubatwa namaoko, asi rinowanikwa mumizinda yamadzimambo.
29 Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
“Kune zvinhu zvitatu zvino kufamba kunokudzwa kwazvo, zvina zvino kufamba kunokudzwa kwazvo;
30 Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
shumba, ine simba pakati pezvikara, isingadududzi pamberi pechikara chipi zvacho;
31 Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
mafambiro okuzvikudza ejongwe, nenhongo yembudzi, uye namambo akakomberedzwa navarwi vake.
32 Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
“Kana uchinge waita upenzi nokuzvirumbidza pachako, kana kuti waronga zvakaipa, bata muromo wako noruoko rwako!
33 Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
Nokuti somukaka warozva unobudisa ruomba, uye sokudzvinyirira mhino kunobudisa ropa, nokudaro kumutsa hasha kunobudisa kukakavara.”
