Príslovia 30
1 Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
The wordis of hym that gaderith, of the sone spuynge. The prophesie which a man spak, with whom God was, and which man was coumfortid bi God dwellyng with hym,
2 Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
and seide, Y am the moost fool of men; and the wisdom of men is not with me.
3 Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
Y lernede not wisdom; and Y knew not the kunnyng of hooli men.
4 Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
Who stiede in to heuene, and cam doun? Who helde togidere the spirit in hise hondis? who bonde togidere watris as in a cloth? Who reiside alle the endis of erthe? What is name of hym? and what is the name of his sone, if thou knowist?
5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
Ech word of God is a scheld set a fiere, to alle that hopen in hym.
6 Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
Adde thou not ony thing to the wordis of hym, and thou be repreued, and be foundun a liere.
7 Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
I preiede thee twei thingis; denye not thou to me, bifor that Y die.
8 Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
Make thou fer fro me vanyte and wordis of leesyng; yyue thou not to me beggery and richessis; yyue thou oneli necessaries to my lijflode;
9 Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
lest perauenture Y be fillid, and be drawun to denye, and seie, Who is the Lord? and lest Y compellid bi nedynesse, stele, and forswere the name of my God.
10 Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
Accuse thou not a seruaunt to his lord, lest perauenture he curse thee, and thou falle doun.
11 Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
A generacioun that cursith his fadir, and that blessith not his modir.
12 Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
A generacioun that semeth cleene to it silf, and netheles is not waischun fro hise filthis.
13 Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
A generacioun whose iyen ben hiy, and the iye liddis therof ben reisid in to hiy thingis.
14 Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
A generacioun that hath swerdis for teeth, and etith with hise wank teeth; that it ete nedi men of erthe, and the porails of men.
15 Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
The watir leche hath twei douytris, seiynge, Brynge, bringe. Thre thingis ben vnable to be fillid, and the fourthe, that seith neuere, It suffisith;
helle, and the mouth of the wombe, and the erthe which is neuere fillid with water; but fier seith neuere, It suffisith. (Sheol h7585)
17 Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
Crowis of the stronde picke out thilke iye, that scorneth the fadir, and that dispisith the child beryng of his modir; and the briddis of an egle ete that iye.
18 Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
Thre thingis ben hard to me, and outirli Y knowe not the fourthe thing;
19 Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
the weye of an egle in heuene, the weie of a serpent on a stoon, the weie of a schip in the myddil of the see, and the weie of a man in yong wexynge age.
20 Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
Siche is the weie of a womman auowtresse, which etith, and wipith hir mouth, and seith, Y wrouyte not yuel.
21 Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
The erthe is moued bi thre thingis, and the fourthe thing, which it may not susteyne;
22 Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
bi a seruaunt, whanne he regneth; bi a fool, whanne he is fillid with mete;
23 Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
bi an hateful womman, whanne sche is takun in matrymonye; and bi an handmaide, whanne sche is eir of hir ladi.
24 Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
Foure ben the leeste thingis of erthe, and tho ben wisere than wise men;
25 Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
amtis, a feble puple, that maken redi mete in heruest to hem silf;
26 Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
a hare, a puple vnmyyti, that settith his bed in a stoon;
27 Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
a locust hath no kyng, and al goith out bi cumpanyes; an euete enforsith with hondis,
28 Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
and dwellith in the housis of kingis.
29 Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
Thre thingis ben, that goon wel, and the fourthe thing, that goith richeli.
30 Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
A lioun, strongeste of beestis, schal not drede at the meetyng of ony man;
31 Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
a cok gird the leendis, and a ram, and noon is that schal ayenstonde him.
32 Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
He that apperith a fool, aftir that he is reisid an hiy; for if he hadde vndurstonde, he hadde sett hond on his mouth.
33 Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
Forsothe he that thristith strongli teetis, to drawe out mylk, thristith out botere; and he that smytith greetli, drawith out blood; and he that stirith iris, bringith forth discordis.
