Príslovia 30
1 Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
Magi e weche mag Agur wuod Jake, ma gin weche matut. Magi e weche ma Agur wachone Ithiel; adier owuoyo ne Ithiel niya, “Aol marumo, yaye Nyasaye, to pod anyalo wuoyo.
2 Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
Chutho afuwo ahinya ma ok awinjora bedo dhano; ok an kod ngʼeyo tiend wach mar dhano.
3 Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
Ok asepuonjora rieko, kata ngʼeyo mar Nyasaye, ma en Jal Maler Moloyo, bende aongego.
4 Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
En ngʼa mosedhi e polo kendo olor piny? En ngʼa mosechoko yamo moketo ei lwete? En ngʼa mosechoko pi gi lawe kata mosepimo giko mar tungʼ piny? Nyinge to en ngʼa, koso wuode to nyinge ngʼa? Nyisa ane ka ingʼeyo!
5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
“Wach ka wach moa kuom Nyasaye en adier; Nyasaye en okumba ne jogo mopondo kuome.
6 Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
Kik imed gimoro e wachne, to nono obiro kwedi mi onyis ni in ja-miriambo.
7 Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
“Gik moko ariyo makwayi; yaye Jehova Nyasaye; kik itama biro buti kapok atho.
8 Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
Mi wuond gi miriambo obed mabor koda; kik imiya chan kata mwandu, to miya mana chiemba mapile.
9 Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
Nimar, ka ok kamano, to anyalo bedo gi mwandu mangʼeny mi akwedi ka awacho ni, ‘Jehova Nyasaye to en ngʼa?’ Kata anyalo bedo jachan mi akwel, mi ami nying Nyasacha wichkuot.
10 Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
“Kik iwuo marach kuom jatich ne ngʼat mondike nono to obiro kwongʼi, mi iyud chandruok.
11 Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
“Nitie jogo makwongʼo wuonegi kendo ok gwedh minegi;
12 Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
jogo ma paro giwegi ni giler to ok osepwodhgi kuom kethruokgi;
13 Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
jogo ma wangʼ-gi tek masungore, manenogi richo;
14 Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
joma lekegi chalo gi ligangla kendo nyipongʼ lekegi chalo pelni mabitho, mar chamo jochan manie piny, kod joma odhier manie dier ji.
15 Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
“Chwe nigi nyiri ariyo. Giywak ni, ‘Miwa! Miwa!’ “Nitie gik moko adek ma ok rom ngangʼ! Angʼwen ma ok wach ni, ‘Oromo!’
Gin liel, ich ma ok onywol, lowo ma pi ok rom, kata mach ma ok wach ni, ‘Oromo!’ (Sheol h7585)
17 Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
“Wangʼ ma jaro wuoro, ma dagi winjo wach miyo, ibiro lodho oko kod agak manie holo, ibiro chamgi gi achudhe.
18 Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
“Nitie gik moko adek mamiya awuoro ahinya, angʼwen ma ok anyal ngʼeyo tiendgi.
19 Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
Yor ongo e kor polo, yor thuol e kor lwanda, yor yie ei nam mogingore kod yor ngʼama wuowi gi nyako.
20 Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
“Ma e yor dhako ma jachode: Ochiemo to bangʼe oyweyo dhoge, mi owach ni, ‘Ok asetimo gimoro marach.’
21 Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
“Nitie gik moko adek mateto piny, to kuom gik moko angʼwen piny ok nyal yiego:
22 Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
misumba modoko ruodh piny, kata ngʼat mofuwo mochiemo moyiengʼ,
23 Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
moro en dhako ma ok oher to okende eka mogik jatich ma nyako ma omayo dhako mondike dichwo.
24 Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
“Gik moko angʼwen matindo ni e piny, to kata kamano giriek moloyo.
25 Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
Biye gin chwech ma tekregi tin, to kata kamano gikano chiembgi e ndalo oro;
26 Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
aidha bende gin le man-gi teko matin, to giloso gondgi e kind kite,
27 Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
kata bonyo onge ruodhgi, to ka giringo gidhiyo nyime kaachiel ka gichanore ka ogend lweny.
28 Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
Kamano olele bende inyalo mako gi lwedo, to iyude kodak e ute ruoth.
29 Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
“Nitie gik moko adek ma wuodhgi lich ka irango, chutho angʼwen maringo malich miwuoro.
30 Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
Sibuor, en ratego moloyo kuom le duto, kendo onge gimoro moluoro,
31 Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
thuon gweno magar ka dwaro gwere gi wadgi, nywok, kod ruoth gi oganda mar lweny moluoro bute.
32 Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
“Ka isetimo tim fuwo ma imiyori duongʼ kendi, kata ka isechano richo, to um dhogi gi lweti!
33 Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
Mana kaka puoyo chak kelo mo, kendo goyo um chwero remo, e kaka jiwo kecho kelo lweny.”
