Príslovia 3
1 Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.
Min Søn! glem ikke min Lov, men lad dit Hjerte bevare mine Bud.
2 Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.
Thi et langt Liv og mange Aar at leve i og Fred skulle de bringe dig rigeligt.
3 Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,
Miskundhed og Sandhed forlade dig ej; bind dem om din Hals, skriv dem paa dit Hjertes Tavle;
4 A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.
saa skal du finde Naade og god Forstand for Guds og Menneskens Øjne.
5 Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.
Forlad dig paa Herren af dit ganske Hjerte, men forlad dig ikke fast paa din Forstand!
6 Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.
Kend ham paa alle dine Veje, og han skal gøre dine Stier rette.
7 Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
Vær ikke viis i dine egne Øjne; frygt Herren, og vig fra det onde!
8 Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.
Det skal være en Lægedom for din Navle og en Vædske for dine Ben.
9 Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,
Ær Herren af dit Gods og af al din Avls Førstegrøde:
10 A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.
Saa skulle dine Lader blive fulde med Overflod og dine Persekar flyde over af Most.
11 Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.
Min Søn! foragt ikke Herrens Tugt, og vær ikke utaalmodig ved hans Revselse.
12 Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.
Thi Herren revser den, som han elsker, og som en Fader den Søn, i hvem han har Behag.
13 Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.
Saligt er det Menneske, som har fundet Visdom, og det Menneske, som vinder Forstand.
14 Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.
Thi det er bedre at købe den end at købe Sølv, og at vinde den er bedre end Guld.
15 Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.
Den er dyrebarere end Perler og alt det, du har Lyst til, kan ikke lignes ved den.
16 Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.
I dens højre Haand er langt Liv, i dens venstre er Rigdom og Ære.
17 Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.
Dens Veje ere yndige Veje, og alle dens Stier ere Fred.
18 Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.
Den er Livsens Træ for dem, som gribe den, og hver den, som holder fast paa den, skal prises salig.
19 Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.
Herren har grundfæstet Jorden med Visdom, han har beredt Himlene med Forstand.
20 Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.
Ved hans Kundskab skiltes Dybene, og ved den dryppe Skyerne med Dug.
21 Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.
Min Søn! lad dem ikke vige fra dine Øjne, bevar Fasthed og Kløgt.
22 I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.
Og de skulle være Liv for din Sjæl og et Smykke for din Hals.
23 Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.
Da skal du vandre tryggelig paa din Vej, og du skal ikke støde din Fod.
24 Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.
Naar du lægger dig, da skal du ikke frygte, og naar du har lagt dig, skal din Søvn være sød.
25 Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.
Du skal ikke frygte for pludselig Skræk, ej heller for Ødelæggelsen over de ugudelige, naar den kommer.
26 Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.
Thi Herren skal være dit Haab, og han skal bevare din Fod fra at fanges.
27 Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.
Hold ikke godt tilbage fra dem, som trænge dertil, naar din Haand har Evne til at gøre det.
28 Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.
Sig ikke til din Næste: Gak bort og kom igen, og i Morgen vil jeg give, naar du dog har det.
29 Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.
Optænk ikke ondt imod din Ven, naar han bor tryggelig hos dig.
30 Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.
Træt ikke med et Menneske uden Aarsag, naar han ikke har gjort dig ondt.
31 Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.
Misund ikke en Voldsmand, og udvælg ikke nogen af alle hans Veje!
32 Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.
Thi Herren har Vederstyggelighed til den, som er forvendt, men hans fortrolige Omgang er med de oprigtige.
33 Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:
Herrens Forbandelse er i den ugudeliges Hus, men han velsigner de retfærdiges Bolig.
34 Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.
Dersom de ere Spottere, da skal han spotte dem, men de ydmyge skal han give Naade.
35 Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.
De vise skulle arve Ære, men Daarerne skulle faa Skam til Del.
