Príslovia 3

1 Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.

2 Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.

3 Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,

4 A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.

5 Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.

6 Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.

7 Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.

8 Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.

9 Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,

10 A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.

11 Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.

12 Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.

13 Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.

14 Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.

15 Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.

16 Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.

17 Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.

18 Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.

19 Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.

20 Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.

21 Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.

22 I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.

23 Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.

24 Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.

25 Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.

26 Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.

27 Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.

28 Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.

29 Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.

30 Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.

31 Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.

32 Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.

33 Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:

34 Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.

35 Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.